Odkud se k nám dostalo pojmenování některých starších psacích potřeb, jako je inkoust, tužka či kalamář?

inkoust:Encyklo­pedie sedmi svobodných umění od Martiana Capelly [zdroj?] z patnáctého století. Není jisté, kdy došlo k přechodu z inkoustu vytvářeného ze sazí na duběnkový inkoust, ale ve vrcholném středověku byl hlavním inkoustem inkoust duběnkový. Hlavním důvodem přechodu byla pravděpodobně jednoduchá příprava duběnkového inkoustu. Rozlišit starý duběnkový inkoust není jednoduché a jistě jde určit jedině chemickou analýzou (například detekcí železa), protože duběnkový inkoust časem bledne a může připomínat inkoust vytvořený se sazí s příměsi, nebo inkoust sépie.Tužka:His­torie tužky

Předchůdcem tužky byla od starověku užívaná stříbrná nebo olověná tyčinka. Rozmach však nastal až v 16. století, kdy bylo v Anglii v oblasti Lake District objeveno bohaté ložisko grafitu. Anglie vývoz grafitu zakázala, proto měla na výrobu tužek monopol. V jiných zemích byla ložiska sice taky objevena, avšak nebyla tak kvalitní, aby anglickou tužku ohrozila.
Přelom nastal až v 19. století, kdy byl grafit nahrazen směsí rozemletého grafitu s jílem vypálenou v peci. To umožnilo vyrábět tužky s různou tvrdostí.

Zdroj: http://cs.wiki­pedia.org/wiki/Dub%C4%9B­nkov%C3%BD_in­koust –http://cs.wiki­pedia.org/wiki/Tu%C5%BE­ka

Tak me napadlo,jestli nazev „kalamar“ neni odvozen podle tekutiny – inkoustu,ktery se vyrabel myslim z chobotnice – sepie – kalmar?

Inkoust. Základem řecké slovo enkauston, které nejprve znamenalo „tekutinu používanou při malbách pořizovaných vpalováním“ (enkaió – „vpaluji“) Do češtiny přešlo slovo přes jazykové prostředí latinské (z podoby incaustum
z řeckého enkaustos – vpalovaný). První doklady u nás se datují zhruba do konce 15. století.

Tužka. Ve středověku se užívalo olověných tyčinek, které byly během 19. století nahrazeny tyčinkami grafitovými (tj. tuhovými). Za setrvačnosti se jim říkalo i nadále olůvka, v obrozenecké češtině též plavajz (z německého Bleiweis – je olověná běloba). Příbuzné slovo Bleistift se udrželo v Německu pro označení grafitové tužky dodnes.

Kalamář známe již od středověku. Vyvinul se z původního latinského calamare, calamarium, i když v latině šlo původně o označení pro schránku na psací náčiní (od calamus – „stéblo rákosu“, „psací pero“ – nejstarší pera byla z třtiny rákosu).

Zdroj: zkráceno a upraveno z V.E.