zjentek

Odkdy se dnešnímu dni říká štědrý? A proč právě Štědrý den?

Odpovědět

Zajímavá 3 před 1779 dny

Sledovat Nahlásit

Diskuze: 2 příspěvky, nejnovější před 1771 dny

Nejlepší odpověď

annas

Vysvětlení bude určitě několik.

1. Výklady původu slova Vánoce, ale i Štědrý den jsou nejednoznačné.

První výklad, který nepřipouští přejmutí výrazu Vánoce z jiného cizího jazyka a poukazuje na jeho nutnou původnost v každém daném jazyce, tvrdí, že se návrat Slunce oslavoval celých dvanáct dní a dvanáct nocí.

Každý den tak symbolizoval jeden měsíc v roce, kterých je také dvanáct. Den pomyslného příchodu jara – 4. den symbolizující duben, s označením „čtvrtý“ se údajně později zkomolil na „štědrý“ – ten den se oslavovalo zvláště bujaře.

Celému tomuto období se říkalo „o dvanácti nocích“, později „o dvánnocích“ až z toho zbylo „o Vánocích“. Tento výklad má ryze lidovou povahu a není podložen reálným etymologickým základem" atd.

https://www.prague.eu/cs/prectete-si/puvod-vanoc-10893

--
2. Zde trochu jinak – Myslím si, že pojmenování večera se přeneslo na celý den, tedy jazykově , tzv. synekdocha – záměna části za celek.

Bohatá večeře po téměř celodenním půstu, dárky, možnost vidět zlaté prasátko. Večer hojný, bohatý, vydatný tědrá hostina, i když samozřejmě skromnější než dnes a jiného složení, pekla se vánočka – štědrovka, hospdář byl štědrý i ke zvířatům, případně nějakému poutníkovi.

K. J. Erben a jeho balada Štědrý den zachycuje různé zvyky.

"Štědrý den (24. prosince) – říkalo se mu vigilie neboli předvečer slavnosti, neboť předcházel dni, v němž se narodil Kristus.

Až do večeře byl dnem půstu a mnoha příprav, spojených s množstvím lidových zvyků. Zejména dětem bylo slibováno, že postí-li se, uvidí zlaté prasátko. I když se to snad nikomu nepodařilo, byl celodenní půst dobrou přípravou na hojnou večeři. Od časného rána se také věštilo a kouzlilo – o budoucí úrodě, o příštím zdaru hospodářství i o vlastním osudu.

S východem první hvězdy půst končil – konečně byl čas, kdy rodina mohla usednout k večeři. Ovšem pozor: od večeře se nesmělo vstávat, proto muselo být už všechno připraveno na stole, a také počet sedících u stolu nesměl být lichý, to i ono by mohlo přinést smůlu. Po večeři propuklo hadačství a věštění v plné síle a skončilo až okamžikem, kdy se staří, mladí začali chystat na slavnou půlnoční mši. atd.

http://knihovna.obecmokre.cz/zvyky-a-povery-vanocni

Upravil/a: quentos

9 před 1779 dny

0 Nominace Nahlásit

Otázka nemá žádné další odpovědi.

Diskuze k otázce

EKSOT123

Zůstal jsem stát nevěřícně, když mi byla skryta odpověď, že hlavním důvodem proč se štědrý večer nazývá štědrý, je v první řadě samotný velký dar Boží, narození Jezulátka, štědrost Boha. To by uhodlo i dítě. Měl jsem to trochu jinak formulované a někomu se to snad zdálo příliš přímočaré, nebo nesrozumitelné, nevím… Tedy po faktické stránce je toto podle křesťanství opravdu nejdůležitější důvod. A toto je otázka na křesťanský svátek, takže podle mě to má právo zde zaznít.
Avšak historicky tento název může mít jiný původ.

Co se týče samotného názvu štědrého dne a večera, poměrně kvalitně to rozepisuje už Annas. Já jen doplním, že je to zejména české specifikum. V němčině je to „svatý večer“: (Heiliger Abend, Heiligabend, oder Weihnachtsabend). V italštině ve smyslu předvečer či bdění před narozením (vigilia di natale). Napodobně francouzsky Réveillon de Noël nebo polsky Wigilia Bożego Narodzenia.
Co se týče spojitosti se „štědrostí“, tj. rozdáváním dárků na štědrý večer, tak je tento zvyk rozšířen ve střední Evropě. V jiných oblastech se dárky dávají v jiné dny viz https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0t%C4%9Bdr%C3%BD_den

Podle dalšího zdroje, kde jsou poměrně rozsáhlé informace o vánocích (PDF soubor ke stažení) https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/130153385
strana 17 –20, je to zásluha hlavně německé reformace a Martina Luthera, že dárky v naší oblasti nenosí sv. Mikuláš, alias Santa Klaus, ale Ježíšek. Tato tradice se zde začala rozvíjet teprve v 19., ale více až v 20. století. V jiných oblastech nosí dárky i jiné postavy, viz první odkaz.
Ovšem co se týče tradice štědrosti a vzájemného obdarovávání v adventní a vánoční době, (v době slunovratu), tak to má daleko delší tradici, částečně i předkřesťanskou, kdy se dary dávaly nejen sousedům, ale i živlům apod.

před 1771 dny Odpovědět Nahlásit

EKSOT123

Ještě mě napadá, nepodařilo se mi zjistit, odkdy se používá spesifický český název „štědrý večer“. Pokud by se používal ještě v době před zavedením tradice vzájemného štědrovečerního obdarovávání, tedy již např v 18., nebo pokud by byl ve všeobecném měřítku rozšířen i v 19. století, zejména v jeho první polovině, znamenalo by to téměř jednoznačný odkaz na Boží štědrost v osobě Jezulátka jako daru, naděje a radosti pro každého člověka.
Pokud se označení hromadně používá teprv od 20. století, odkazovalo by to možná spíš na to vzájemné obdarovávání, tedy prostřednictvím Ježíška. V obou případech jde o dary od Boha.

před 1771 dny Odpovědět Nahlásit

Nový příspěvek

Zajímavé otázky v kategorii Věda