od kolika metrů nad mořem nehoří oheň?

Odpoveď byla označena jako užitečná

Tak jak to říkáš je to správně. Nyní jde o to jestli je ve skladě normální atmosférický tlak, pak by tam muselo být o 6 % více dusíku (86%) nebo jiných inertních plynů. Jestli je takováto směs dýchatelná nebo ne , nyní nevím. To víš určitě ty. Nebo by tam potom musel být podtlak.

1.HOŘENÍ je proces, kdy oxidace probíhá rychle – silně exotermicky, za vývoje světla a tepla. Nejčastějším oxidačním činidlem je vzdušný kyslík, kterého je 21% ve směsi s dalšími plynnými složkami vzduchu, existují ale i bezkyslíkaté oxidační prostředky jako např. chlor. Nejmenší potřebné množství kyslíku pro většinu hořlavých látek je 15% objemu kyslíku ve vzduchu. Tak jako uhasíná svíčka při 17,2% koncentraci kyslíku, začíná uhasínat i lidský život.

2. Ve 4000 m je 60 % kyslíku proti 100 procentům u mořské hladiny. Kde těmi 100% je míněno těch 21 % obsahu kyslíku. Tedy 60 % z 21% = 12,6 % což cca odpovídá tomu co píšeš.
viz. http://www.outdoor-activity.cz/clanek-vyskovy-ubytek-kysliku-horska-nemoc

Vysokohorská turistika používá vařiče na propan což není běžná hořlavá látka a na Everestu stejně nehoří.
Takže ve výšce 4 000 m je cca 13% kyslíku a i příslušně nižší parciální tlak kyslíku, což vadí ale hlavně lidskému organismu.

Létání proudových letadel bych do toho nepletl ty mají turbokompresory a rakety si okysličovadlo vezou sebou stejně tak jako palivo, nebo mají palivo kombinované.

Doplňuji:
Koukám , než jsem to sesmolil tak jsi to doplnil. Takže těch 6 % kyslíku je nahraženo jiným plynem, nebo je tam těch 85 % dusíku.

Na Everestu jsem nebyl ( nejsem bývalý primátor Prahy a ten tam lezl stejně s kyslíkem), ale četl jsem pěknou knihu o Everestu. Nad 7 000 m bez kyslíku, se už žije jenom z podstaty a vařič tam nehoří. Pokud se něco podělá snaží se horolezci bezpodmínečně slézt pod těch 7 000 m. Oni si pitnou vodu totiž vyrábí rozpuštěním sněhu a při horské nemoci je voda velmi důležitá.

Upravil/a: mosoj

15% obsahu kyslíku a výškový ekvivalent 4000 m je nesmysl. To by všichni horolezci na Mont Blanku byli po smrti.I ve 4000 m je stejný obsah kyslíku ve vzduchu jako u moře, jenom jeho parciální tlak bude přiměřeně menší. Ještě ve výčce okolo 20 km létají vojenská letadla, bez kyslíku by jim proudové motory moc metáhly.
Doplňuji:
V tom skladu se pohybujete v kyslíkovém přístroji?

Upravil/a: Lamalam

Dokud je tam aspoň ´nějaký´ kyslík, plamen zažehnout lze (rozhodně žádné hory na Zemi nedosahují takové výšky, aby to prostředí bylo 100% ´nehořlavé´).
Jen je otázka, co a jak v dané koncentraci kyslíku (resp. tlaku vzduchu) lze zapálit (hoří).
___
Možná někdo doplní i nějaké tabulky.

Doplňuji:
Questman: Raketový motor si okysličovadla (nemusí jít nutně o přímo kyslík) veze zásobu sebou (stejně, jako zásobu paliva).
___
Pokud ovšem zkoušeli ´vhodnost´ atmosféry pro oheň zapalovačem, dělali blbost – každý hořák je potřeba na bohatost směsi seřídit (podobně, jako motor)…
A jo – záleží i na teplotě ´jiskry´ – resp. zápalné teplotě dané látky za daných podmínek.
😉
Zbynas: Nepíšu nic o „ohni ve vesmíru“…
Ano – ve vakuu je oheň (pokud tak budeme nazývat proces oxidace) nemožný bez dodávání okysličovadla k hořlavině.

Upravil/a: anonym

Mowla
Záleží asi jak žhavá je jiskra, počítám, že v tom skladu to asi zkoušeli jen se zapalovačem a ten by možná na Mt.Everestu taky nefungoval ale jistý si nejsem.

novaky, tu výškovou hladinu bych hledal nejníže v exosféře ale i ve vesmíru hoří palivo raket, takže jako laik bych řekl, že plamen se dá zažehnout všude při dostatečné teplotě hořáku.

Nemám co dodat, souhlasím s Lamalamem.

Ale pro Mowla:
Oheň ve vesmíru je nesmysl. Oheň ke svému vzniku a průběhu potřebuje nějaké procento kyslíku, což ve vesmíru rozhodně není. A proč tam hoří motory raket? Protože tam kyslík jednoduše přidávají ze zásob :)
Doplňuji:
Oprava – napsal jsem ve vesmíru. To je blbost, protože vesmír zahrnuje i naši planetu :) Tak ve vakuu, jak napsal mowla.

Upravil/a: Zbynas