Tak na Mount Everest (8848 mn.m.) se dá vylézt bez kyslíku. Chce to hoooodně reéningu, ale jde to a dělá se to. Takže určitě to půjde ještě víc.
Jinak bez kyslíku se tam leze proto, že když to jde nahoru, jde to i dolů. Problém přídavného kyslíku je ten, že se může poměrně snadno stát, že cestou dolů dojde a pro necvičený organismus je teprve tohle závažný problém.
Doplnění: Zóna smrti se udává od cca 7000 mn.m.
Upravil/a: Edison
0 Nominace Nahlásit |
Všechno je to o trénovanosti, adaptaci a podobně. Slyšel jsem, že každý, kdo jde do Nepálu nebo Číny zdolávat velehory, se musí podrobit lékařskému vyšetření, zda to zvládne. A byli tam dva Češi, jeden měl na ten kyslík dobré hodnoty, druhý ne, ale za týden se mu to zlepšilo a mohl jít také na výstup. Netrénovaní lidé mají třeba problémy už od výšky 2000 m, ale i ve vysokých horách žijí lidé bez problémů.
0 Nominace Nahlásit |
Pro neadaptované a netrénované lidi začínají dýchací potíže asi tak v 3500 až 4000 m n.m. Proto dopravní letadla létající výše musí mít přetlakovou kabinu.
0
před 1860 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvekannas | 5283 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2651 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1357 | |
led | 1356 | |
aliendrone | 1181 | |
zjentek | 1080 | |
Kelt | 1015 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |