http://www.zuby.cz/zajimavosti/trocha-zubni-historie.html
"Historie zubního léakřství sahá do doby 700 let p. n. l.
Výrazný pokrok v medicíně a celkovém nahlížení na ošetřování zubů se projevil až ve starověkém Řecku. Ale ani Arabský svět nebyl pozadu. Kvůli svaté knize korán, která striktně zakazovala poškozování těla, byla do značné míry omezena chirurgie a mnohem více podporována prevence a ústní hygiena. Dle zápisků Avicenna bylo běžné čištění zubů a takzvaný scaling (odstraňovaní zubního kamene, které je dnes považováno za nedílnou součást preventivní péče o chrup). K trhání (nebo spíše tahání) docházelo pouze u viklajících se zubů.
V Evropě se ošetřování zubů věnovali především v klášterech. Avšak brzy církev došla k názoru, že prolévání krve se nehodí k svátosti duchovního života a tak chirurgickou štafetu přebrali holiči, kteří do klášterů chodili za mnichy a občasně jim pomáhali. A tak potulní holiči-chirurgové trhali zuby prostým lidem, zatímco pro ty nejbohatší se otevíraly dveře jiných možností léčby – zubní náhrady.
Kazivost zubů dosáhla vrcholu na přelomu 18. a 19. století. Od té doby klesá. Je posláním každého zubního lékaře kazivost pokud možno zastavit úplně. Některé výchylky jsou velmi dobře patrné i ve 20. století. Například za druhé světové války v Japonsku zapřičinil nedostatek potravin pro běžný lid stravování pouze o rýži. Ta takřka neobsahuje cukry. Díky tomu měli Japonci nejnižší kazivost v tomto století.
Teprve v posledních 150 letech došlo k dramatickému vývoji. začátkem 20. století vznikl obor dentální hygiena, dříve se zač používt rentgen atd. "
Možná vaše babička patřila do generaci, která se léčila bylinkami.
"(Až do konce první světové války brojili proti zásahům zubních lékařů zastánci domácí léčby.
Například český časopis Přírodní lékař doporučoval při bolesti zubů výplachy úst, sprchování těla a odmítal trhání zubů. Farář Kneipp nabádal: „Nikdy nedávej si ni jediný zub tahati, nýbrž dbej o utišení bolesti, kdykoli některý zub začne boleti, neboť milejší je mi vždycky zub kotlavý nebo vyžraný než žádný.“
http://www.zuby.cz/zajimavosti/trocha-zubni-historie.html
1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?vagra Nahlásit |
Náhrady zubů uměli už před naším letopočtem (a v našich
´končinách´) třeba Etruskové…
😉
Ale bývala to spíše otázka peněz a dostupnosti takové péče, technika
existuje dlouho…
😉
Zdroj: http://www.wikiskripta.eu/index.php/Historie_přímých_zubních_výplní
0 Nominace Nahlásit |
Od nepaměti. Už ze starého Egypta jsou nálezy opravených či umělých zubů
4Kdo udělil odpovědi palec? anonym, johana 56, briketka10, ptáč
před 3320 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Za „léčení zubu“ považuji jen endodoncii https://cs.wikipedia.org/wiki/Endodoncie
Jde o novou vědu zabývající se jen záněty v kosti, které vyřadí
zdravý zub z provozu – a to se dřív nedalo léčit, a bylo nutno zub
vytrhnout, neboť na „jen“ zdánlivě bolavý zub se umíralo – jak
může takový zánět být skutečně nebezpečný…
Endodoncie tedy nemocný zub zachrání, náklady na to jsou ale v řádu
desetitisíců korun, řekněme pět až dvacet tisíc za zachránění zubu.
Počítají se zásahy do „počtu kanálků“, a příp. další úkony.
Bude-li zánět jen v jednom kanálku, bude následně cena
nejnižší…:D
Upravil/a: Agneta
3Kdo udělil odpovědi palec? briketka10, gecco, annas
před 3320 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Vaše otázka příliš nesouvisí s větou: „Moje babička (1853–1939) zmřela bezzubá.“
Babička pravděpodobně ani netušila, že existuje zubní kartáček a
pasta ;) (minimálně v dětském a mladém věku).
Zejména lidé na vesnicích před II. světovou válkou a ještě nějaký čas
po ní „netušili“ nebo se nedostávalo finančních prostředků na
„zbytečnosti“ a „luxus“.
Lékařská péče stomatologa nebo dentisty nebyla běžně dostupná (ani
finančně). Mnoho lidí se dostalo max. do sousední vsi…
.
Ani dnes nejsou bezzubí lidé v 50 i 40 letech nic neobvyklého.
Stomatologové tvrdí, že zhotovování protéz (snímacích a totálních) je
pro ně téměř prodělečné… (pro zubního technika je to ovšem tvrdý
chlebíček).
Troufám si říci, že za stávající situace (nedostatek stomatologů,
prevence, nákadné konzervační stomatoogické péče) bude časem přibývat
bezzubých spoluobčanů.
😉
doplňuji pro Agnetu ;)
Endodoncie není žádná nová věda. Endodonticky se zuby ošetřují desítky
let ..
Jen metody se mění. Před 35 lety jsem měla perfektně endodonticky
ošetřen = zaplněn „mrtvý“ zub (pulpitis z důvodu zanedbání
dorostovou zubní lékařkou).
Dnes jde „jen“ o nové, časově náročné a finančně velmi
(přehnaně) předražené metody s ohledem na použité materiály. Tedy
o byznys…
Zda takto endodonticky zaplněný zub v rámci záchovné konzervační
stomatologie vydrží alespoň 30 – 50 let: TOŤ OTÁZKA 😁
V 50. a 60. letech se pravda takto „nemocné“ zoubky více extrahoivaly
než „ošetřovaly“..... ;))))
Upravil/a: da ny
0 Nominace Nahlásit |
Od pradávna.
Archeologické nálezy ukazují, že zubní kaz je staré onemocnění. Lebky
z období před miliony let do období neolitu vykazují známky zubních
kazů. Ovšem značný nárůst počtu kazů během neolitické revoluce může
být připsán zvyšujícímu se podílu rostlinné potravy obsahující
sacharidy a škrob.Předpokládá se, že počátek kultivace rýže v jižní
Asii měl též za následek zvýšení výskytu zubního kazu.
Sumerské texty z období 5000 let př. n l. popisují „zubní červy“ způsobující zubní kaz. Důkazy těchto domněnek byly nalezeny v Indii, Egyptě, Japonsku a Číně.
K dalšímu zvýšení počtu zubního kazu došlo v Evropě vlivem dovážené cukrové třtiny a rafinace cukru.
Zubní kaz je způsoben kyselinou mléčnou, kterou z kvašeného cukru
vylučují bakterie zubního plaku.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Zubn%C3%AD_kaz
0 Nominace Nahlásit |
Tuto otázku naprosto nechápu. Ne jako zubní technik, avšak jako každý s trochou rozumu vám sdělím následující: Zuby se léčí od té doby, co poklesne jejich biologický faktor – ovšem jen pokud je to možné. Ať již se jedná o úraz, infekci, … (To vše zahrnuje pojem biologický faktor zubu – taktéž vitalita zubu.) Některé zuby se léčí již od prořezání, či dokonce dříve. Existují rovněž případy, kdy nebylo za celý život co léčit. A přináším šokující novinku – v případě bezzubé čelisti již neexistují zuby, kteréžto by se daly léčit. Je mi líto, tento stav jest nevratný – nejsme žraloci. Omlouvám se za netaktnost, ovšem na blbou otázku… A jakožto účastník oboru eviduji, že neexistuje jednotný věk, ve kterémžto senilita zapříčiní vyšší narušení biologického faktoru. Mnoho pacientů v starobním důchodu se mi nedostalo pod ruku (vyrábím protézy), mnozí další ano.
Pokud to mám vzít z historického hlediska, pak uvádím, že první doložený pokus o opravu poškozené zubní tkáně (o kterémžto jsem četl) proběhl před cca. 127 000 lety – kdy si někdo vyspravil zuby mízou. Náhrady ve velkém se vyráběly v Babylonu. (Kaučuk, zlato, …) Tyto náhrady však spíše zhoršovaly stav, než že by pomáhaly.
Upravil/a: anonym
0 Nominace Nahlásit |
Talko > ty jsi ale náročná, když tě ze všech odpovědí zaujala jen jedna…:DDD
Náš pan král má samozřejmě v tiskárně na body přednostní právo:DDD
da ny >>> teď doplním já pro tebe: „finančně velmi přehnané“ = > né kvůli materiálům, ale ►vybavení (speciální rentgeny, nástroje apod.)◄
Babička pravděpodobně ani netušila, že existuje zubní kartáček a
pasta ;) (minimálně v dětském a mladém věku).
Zejména lidé na vesnicích před II. světovou válkou a ještě nějaký čas
po ní „netušili“ nebo se nedostávalo finančních prostředků na
„zbytečnosti“ a „luxus“.
Lékařská péče stomatologa nebo dentisty nebyla běžně dostupná (ani
finančně). Mnoho lidí se dostalo max. do sousední vsi, ne do města.
Ani dnes nejsou bezzubí lidé v 50 i 40 letech nic neobvyklého.
Stomatologové tvrdí, že zhotovování protéz (snímacích a totálních) je
pro ně téměř prodělečné… (pro zubního technika je to ovšem tvrdý
chlebíček).
Troufám si říci, že za stávající situace (nedostatek stomatologů,
prevence, nákadné konzervační stomatoogické péče) bude časem přibývat
bezzubých spoluobčanů.
😉
Drap | 3375 | |
annas | 2020 | |
marci1 | 2004 | |
Kepler | 1901 | |
mosoj | 1775 | |
da ny | 1308 | |
zjentek | 1186 | |
hanulka11 | 1028 | |
quentos | 950 | |
elkon | 936 |
Děti a zdraví |
Ženy a zdraví |
Muži a zdraví |
Nemoci |
Fitness |
Životospráva |
Ostatní zdraví |