„Nosit sovy do Athén“ je rčení označující zbytečnou činnost, něco jako „nosit dříví do lesa“.

Uvádím pro osvěžení paměti původ rčení.

„Patronkou a ochránkyní Athén byla bohyně Athéna, která lidem darovala nejen řemesla, ale i vědu a moudrost. Zdobil ji přívlastek "glaukópis“, tj. jasnooká či sovooká (řecky glaux = sova). Jako pták bohyně moudrosti se stala i sova symbolem moudrosti a učenosti, a proto i na mincích bývala často zobrazována jako znak města. Ostatně sovy sídlily odpradávna ve velkém množství na skalnatých svazích athénské Akropole a skutečných i pomyslných sov měly Athény skutečně dostatek.

Byly totiž jedním ze starověkých center učenosti a vědy. Výchova a vzdělání směrovaly k harmonickému rozvoji tělesné i duchovní stránky, ovšem pouze chlapců ve věku do 7 do 16 let. Od 17 let mohli synové zámožnějších rodičů navštěvovat gymnázia, další vzdělávání získávali tím, že nasouchali přednáškám filozofů, sofistů, řečníků aj.

Athény se rovněž pyšnily třemi gymnázii – Akademií (filozof. školou), další bylo učiliště Lykeion. V pořadí třetím gymnáziem byl Kynosargos. Ten byl na rozdíl od předchozích určen pro neplnoprávné občany. V dalším období přibyla ještě čtyři gymnázia.

Vzhledem k tomu opravdu nebylo nutné „nosit sovy do Athén“. Faktem je, že pouze staří Řekové si sovy oblíbili, považovali je za posvátné ptáky a uctívali je. Naopak např. staří Egypťané nebo Slované považovali sovy za ptáky zlověstné a bible za ptáky nečisté. Dodnes existuje lidová pověra, podle které je sýček obecný (lat. Athene noctua = doslovně sova athénská) považován za ptáka, který přináší neštěstí a věští svým houkáním smrt. atd."

Podle Proč se říká od PhDr. S. Kovářové

Upravil/a: annas

Atény byly starověkým střediskem kultury a vědomostí., sova je symbolem moudrosti a proto asi další moudra a znalosti tam nebylo třeba doručovat?