Nevíte, která značka kosmetiky patřila či patří k nejstarším?

HISTORIE KOSMETIKY
http://www.sou­dom.cz/Ucebni­ce/Materialy/Tre­ti_rocnik/HIS­TORIE.pdf

Již staří Egypťané (3100 př. n. l.) byli dobře známi používáním vonných látek. V antickém světě byly vonné materiály používány mnoha způsoby. K těmto látkám především patřila myrha, vonná pryskyřice získávaná z kmenů některých myrhovníků. Zatímco myrha se používala především v chrámech, v běžném životě dávali přednost lilii, narcisu a růži. Vonné výtažky mnoha rostlin byly vyráběny vyluhováním rostlin v oleji nebo tuku. Tak se získávaly vonné masti, které se pak roztíraly po kůži. Masti a pryskyřice byly také používány při balzamování a pohřebních obřadech. Také na mezopotamských (2750 př. n. l.) hliněných tabulkách nalézáme objednávku na cedr, myrhu a cypřiš. Na jiných je recept na vonnou mast. Babylon byl největším obchodním centrem starověkého světa.

Také řecký svět byl bohatý na vonné látky. Jediné řecké slovo – arómata – zahrnuje masti, koření i vonné léky. V 7. stol. př. n. l. se Athény staly obchodním centrem se stovkami krámků s vonnými látkami. Výroba parfémů se zde stala uměním. Řekové dávali přednost jednoduchým květinovým vůním.

Kosmetiku a parfémy používali ve velkém množství i Féničané. Féničanky byly možná prvními ženami, které nosily parfémované šperky. To se traduje i o Salambo, legendátní krásce z Kartága. Nosila prý duté perlové náušnice, z kterých jí kapal voňavý olej přímo na ramena.

Také Římané nezůstávali pozadu. Např. v 1. stol. n. l. prošlo Římem 2 800 t kadidla a 550 t myrhy. Římský polyhistor Plinius Starší v té době uvádí 32 léků připravených z růže, 21 z lilie, 17 z fialky 25 z máty. Římanky dokázaly za parfémy utratit celé jmění a jejich přílišná péče o krásu vzbuzovala obavy mnoha manželů.

S rozvojem nových obchodních cest do Indie a Číny se staly dostupné nové látky jako santál a skořice.

Zvládnutí procesu destilace Araby v 7. a 8. stol. umožnilo výrobu éterických olejů a vonných vod (růžová voda), které byly používány pro nejrůznější účely (do místností, prádla i k toaletním potřebám).

Tak, jak v průběhu středověku a renezance postupně upadala osobní hygiena, rostla spotřeba parfémů. Vrcholu v obou směrech se dosáhlo na konci 16. stol.

Od konce 17. stol. se začaly vyrábět parfémy, kterým dnes říkáme značkové. Mezi ty nejznámější patří Eau de Cologne – kolínská voda (1710), která vznikla v Německém Kolíně a do Francie se dostala s vracející se armádou. .

Zdroj: intenet

K těm nejstarším patří určitě také značka Nivea.
Je první z řady kosmetických výrobků mezinárodního koncernu Beiersdorf AG z Hamburku v Německu.
Prvním produktem řady byl Nivea Creme, který byl uveden na trh v roce 1911.
Vynálezci- chemik Isaak Lifschütz, dermatolog Paul Unna a lékárník Oskar Troplowitz,použili vodu, olej, glycerin, kyselinu citronovou a novou ingredienci – eucerit.
Ta umožnila dosud nevídané, totiž spojit vodu a olej do dlouhotrvající stabilní báze – krému. Výslednému produktu dali název Nivea, odvozený z latiny, s významem sněhobílý.

Zdroj: zkráceno z-http://cs.wiki­pedia.org/wiki/Ni­vea