Neplánují teď husité nějaké vojenské tažení proti katolíkům?

Neskutečné bláboly. Co někdo dokáže vyplodit, to hlava nebere.

Vždyť poslední husita natáhl brko v 15. století, prosímtě! 🙄

Ano, husitům se podařilo vymoci si určité úlevy v rámci Basilejské kompaktáty, vzniklo tak utrakvistické křídlo, utrakvistické biskupství, v rámci tehdejší (katholické) církve. Kušnili, dělali alotrium, na milost se dostali na konci 16. století, protože, jednak, ty jejich excessy s communio parvulorum se ohladily, no a potom, arciť utrakvisté, pořád papeženci, lepší, než lutherští či kalvinističtí hrdlořezové. Takže, na chvíli, hodní utrakvisté, dobří utrakvisté!

Utrakvisté ale nebyli husité, jejich theologie nestála ani na učení Jana z Husince (až na učení o církvi, z části), ani na učení Johna Wycliffe, ale na ranné patristice.

Ale to je fuk. Ferdinand II. Štýrský oktrojoval Verneuerte Landesordnung (10. května 1627 pro Království České, 10. května 1628 pro Markrabství Moravské), Verneuerte Landesordnung zavádí doktrínu cuius regio eius religio, utrakvismus se zrušuje, a tím i poslední pohrobek husitský rebelie v českých zemích. Stejně už vyčpěl a šlo jen o formalitu.

Československá církev nemá s Janem z Husince a husitskou rebelií už vůbec nic společného.

Československá církev vznikla shodou historických okolností. Za prvé tu byl vznik československého státu a potřeba se vymezit nejen proti Vídni, tj. pro Habsburkům a monarchii, ale také „proti Římu“, tj. proti katholicismu; měla představovat sebeurčení náboženské a duchovní, jakousi novou, Wlastenz, duchovní a náboženskou identitu.

Se vznikem RČS se vynořil odmítavý postoj ke katholické církvi, a vůbec všemu katholickému, pro údajné spojení katholické církve s Arcidomem Habsburským; heslo: „Pryč od Vídně a od Říma!“ Snahy o jakousi reformu probíhaly uvnitř, modernistickými kněžími z Jednoty katholického duchovenstva. Tito kněží sloužili na Vánoce roku 1919 liturgii v češtině, no a hádej, kdo tu liturgii narychlo spíchnul, na ty Wlastenz Vánoce: jasné, Karel Farský! No a, s ohledem na encykliku* Pascendi dominici gregis* Pia X. bylo poněkud jasné, že svou úchylku nebudou moci rozvíjet v rámci struktur a práva katholické církve.

Vznikla tak Československá církev a hledala se orientace, no a, jak to bývá, museli se vypořádat s otázkou episkopality, a s ní spojenou otázkou kněžskýho svěcení. a tak se obrátil, frajeři, o rukopoložení biskupů k srbské orthodoxní církvi.

No jo, jenže jak modernisté přičichli k orthodoxii, přišel na pořad konflikt mezi svobodou přesvědčení, bytostně spjatou s reformismem, s kontinuitou tradice. A v nově vzniklé církvi došlo ke středu mezi konservativním křídlem Pavlíkovým a modernistickým křídlem Farského, které vyústilo v odchod konservativců z Československý církve a vzniku samostatné orthodoxní (autokefální) církve byzantského rithu v RČS.

Československá církev se, tedy, vyvíjela v duchu modernistickém a dařilo se jí: Wlastenz koncept, v tý době, táhl, neměli problém ani s faráři, protože modernistické katholické duchovní lákala možnost žít bez celibátu. Za Protektorátu to taky, nějak, přežili, no a po Vítězným únoru to měli, soudruzi věřící, bene, protože komunisti je měli rádi, oni je, právě, více spojili s „husitským revolučním hnutím“, Československá církev vyfasovala kostely po německých lutherských církvích, které byly po genocidě německého obyvatelstva zkonfiskovány. V roce 1950 se k Československé církvi hlásilo cca 950,000 drahých věštících, což bylo cca 11% obyvatelstva. Soudruhům se taky líbila ta jejich emancipace, pokrokovost, že soudruzi věštící měli také soudružky farářky (od roku 1947).

Po „vítězném listopadu“ si soudruzi věštící zvolili první soudružku biskupku (apoštolskou sukcesi zavrhli a opustili už v roce 1924), po vítězném listopadu měla CČSH velký „boom“ – jako všecky náboženské společnosti, ale realita je taková, že CČSH je dneska senior club s cca 11,000 členy (cca 1/2 oproti roku 2001), vymírá a je to jedna z nejkleričtějších církví u nás – oni ani nemají kde ty faráře a farářky upíchnout a docela se děsí restitucí a ukončení peněžních příspěvků od státu.

Vztahy mezi officiálními (NOM) strukturami katholické církve a CČSH jsou dobré: katholický biskup se zúčastnil, jako host, také uvedení biskupky v roce 2001. Konají se společné pobožnosti v rámci ekumenickýho hnutí, a asi ani není nic, co bych k tomu chtěl dodat. 😅

Ono ani není divu: dnešní člen CČSH se presentuje, asi takto: „Ty jsi katholík? Super! Však oba máme stejnýho boha!“, „Ty jsi jehovista? Super! Však oba věříme v boha!“, „Ty jsi hinduista? Super! Však oba v něco věříme!“, „Ty jsi atheista? Super! Však oba jsme stejní lidé!“ 🤷‍♀️ Já si ani nedokážu představit, že by někoho mohli srát, že by se vůči někomu / něčemu mohli vymezit, nebo tak něco. Je to vyčpělý koncept, který pomalu, ale jistě, zaniká.

K odkazu husitů se hlásí ledaskdo: svědkové jehovovi, pravoslavní, CČSH, komunisté. Ten „odkaz“ je, samozřejmě, značně idealisovaný, mythologický. To ale neznamená, že jsou to husité! 🙄 Husíté nejsou, husité zkapali v 15. století.

Tak kdo by měl tu Tvou buntácii provádět? Jestli je to pokus o vtip, tak je poněkud nejapný, no, blbý. Ale proti gustu … 🤷‍♀️😅

Samozřejmě, jaro je na válečné akce ideální. Orebité už táhnou na Moravu a koncem června padne Kroměříž: https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Bitva_u_Krom%C4­%9B%C5%99%C3%AD%C5%BEe
(tedy pokud žijeme v roce 1423)

Otázka bohužel není zcela dokončena.
Náčelníka Dežova odpověď neuspokojí, zavolá vyšetřovatele a říká mu: „Vem si Deža vedle a pomož mu si vzpomenout na podrobnosti, jak je to s tím povstáním.“
Tak s Dežem odejdou, za chvíli se vyšetřovatel vrátí a hlásí: „Tak už si na podrobnosti vzpomněl. Organizuje to on a jeho brácha.“ ☺

Tento text je velmi zavádějící a může vyvolat nevhodné představy o současném stavu. Husité existovali v 15. století a byli částí reformačního hnutí v Českých zemích. Dnes ale nepředstavují žádnou militaristickou skupinu. Je proto dobré neplést historické a současné kontexty a nevyvolávat mylné dojmy. Navíc, když se v textu hovoří o válečných štváčích v médiích a politice, je potřeba mít na paměti, že role médií a politiky je informovat a vést debatu, nikoliv rozdmýchávat konflikty.

Co se týče druhé části textu, je to evidentně nějaký vtip. Slovenské národní povstání bylo důležitou historickou událostí a všeobecně je dobré mít o něm určité povědomí. Slovensko má svou bohatou historii a je důležité ji respektovat. Hlavně ve veřejných funkcích, jako je policie, je potřeba mít určité vědomosti o národě, který sloužíte. To ale už nesouvisí s Husity a je to zcela odlišné téma.

Je to nesmysl. Nežijeme ve středověku. Dnes je úplně jiná doba.

Navíc meč vojáci dnes neužívají, nýbrž používají střelné zbraně.