Nejsem blázen?

To jsou věci ......
Tak simuluješ proto aby si tě kluci všimli, nebo chceš vědět jaké to je když omdlíš.
Ujišťuji tě že když omdlíš task nebudeš vědět jaké to je.
Typuji že to je na toho Chocholouška.
Doplňuji:
Ta si také ti kluci mohou myslet že máš epilepsii. Velice přitažlivé že !!

Upravil/a: mosoj

Žádný sen z tebe nedělá blázna.
Někdo létá, někdo prožívá nesmyslné situace.. Je možné že se ti to zdá protože bys chtěla vědět co se děje při ztrátě vědomí.
Ztráta vědomí jako taková se projevuje tím, že si nic nepamatuješ, ale tvoje smysly zaznamenávají co se děje a dokonce existuje záznam trojrozměrného obrazu. Je to uloženo mimo vědomou složku paměti, takže si to nepamatujeme. Jen lidé kteří zažívají mimotělní zkušenosti, si po probuzení všechno pamatují.
Z vědeckého hlediska to není vysvětlené, takže i těžko uvěřitelné.
Já bych řekla, že to souvisí právě s tou touhou si některé věci nepamatovat, nebo naopak být schopen konfrontovat všechno.
Dokud nemáme vlastní zkušenost jsou to dohady. Možná až omdlíš, budeš chytřejší 🙂 ale nezkoušela bych to.
Viděla jsem dokument o tom jak se pacienti probrali z anestezie na operačním stole, ale nemohli se hýbat, nemohli upozornit na to, že cítí jak se v nich vrtají.
Nic pěkného.

Ztráta vědomí je způsobená nějakým přetížením organismu, na které tělo reaguje vypnutím hlavních životně nedůležitých „žroutů“ energie a to je v první řadě pohybový systém. Proto jdeš k zemi. Někdy i stačí jen to, takže do bezvědomí neupadneš úplně, v podstatě se již probíráš ale ještě se nemůžeš hýbat. Klasika je, že když upadáš do bezvědomí tak se ti nejdřív zatmí a pak ještě cítíš jak se suneš k zemi a pak nic…až se zase probíráš a rozhýbáváš.

Nevím, jestli si blázen,ale rozhodně je zvláštní chtít omdlít. Jestli tě zajímá ten pocit, tak jeď ráno v nacpaném autobuse a stoupni si někde dozadu a možná se ti podaří omdlít…:D
_____________­________________________­______
mosoj: to s tou epilepsii mě pobavilo :D

Zkus si najít jiný způsob jak upoutat pozornost, bude to rozumnější.

V dotazu je hned několik otázek.
Omdlení se vyvolat dá a poměrně snadno. Na škole, kam chodí dcera do osmé třídy se plánované omdlívání jeden čas provozovalo jako určitý druh podivné zábavy žáků. Třídní o tom s námi mluvila na schůzkách. Řešilo se to a mám dojem, že už toho žáci nechali, už jsem dlouho o ničem aspoň neslyšela.
Fakt to radši nezkoušej, je to pitomá zábava ohrožující zdraví a mohla bys naštvat učitele.
Už jsem několikrát omdlela, vždy v nemocnici po nějaké zátěži /po porodu, po operaci/, takže ti můžu popsat, že prostě najednou o ničem nevíš. Můžeš si i ublížit, protože upadneš a můžeš se o něco bouchnout, jako já prý o umyvadlo, nevím, ten náraz tě rozhodně neprobere, nic tedy necítíš.
Nepříjemné bylo kříšení, probrala jsem se a byla jsem zprvu docela vyděšená, protože jsem nevěděla kde jsem a co se děje, nějaká cizí paní /sestřička/ mě trochu fackovala a mluvila na mě, vím, že jsem se bála, nechápala jsem, proč mě fackuje. 🙂
Někdy si představuju, že takhle vypadá smrt, prostě najednou nic.

Proč tě tak láká omdlít, to ti nepovím, nejsem psychiatr, možná je to nějaký pubertální rozmar, možná by sis měla s nějakým odborníkem o tom promluvit. Běžné to asi teda není. Rodiče to vědí?

Jo, asi trochu jsi. Blázen.

Kdybys byla blázen, tak se neptáš.
Křehké dámy padající do mdlob a šlechetní pánové, kteří je vynášejí na balkón… pak oddaně bdí u jejich lože – hmm, to je efektní. Ale tak ve třicátých letech, v černobílém filmu…
Upoutat pozornost okolí zkus raději jinak, zamakej na nějakém pozitivu hodném obdivu a ne takové blbosti.
Být tebou, tak si omdlívací sen „rozmluvím“. Pokud tě tak moc láká ta vystrašenost okolí a zvýšený zájem o tvou osobu, je to spíš projev hysterie. Tenhle simulantský efekt zafunguje možná jednou. Příště už budeš akorát vypadat jako nemocná – a nebo provokatér. Ze Šípkové Růženky se rázem stane otravný Áda Čuřil.