Asi to nebyla kdovíjaká zásluha, mě z toho ale hřálo u srdce ještě
dlouhou dobu.
Předem se omlouvám, že to bude zase román – když já stručně psát
neumím :((
Vracela jsem se tehdy z Prahy, kde jsem byla na koncertě. Poslední noční
vlak jsem nestihla, musela jsem nocovat na nádraží. Byl mrazivý listopadový
večer, nádraží se v noci na pár hodin zavíralo. Všechny z budovy
vyhnali ven: nás cestující, i bezdomovce. Byla jsem celkem nalehko, mrzla
jsem. Co chvilku jsem si ve stánku kupovala horký čaj, abych do rána vůbec
vydržela.
Pak jsem si všimla dvou bezdomovců. Věk těžko určit, snad kolem 50 let.
Nevím, co to bylo, ale cítila jsem k nim cosi jako přátelství. Byli jiní
než ostatní… Nesomrovali, neobtěžovali, nekouřili, nechlastali, nebyli
sprostí, nevedli oplzlý řeči… Jen se k sobě v koutě choulili a
navzájem se snažili zahřát. Bylo mi jich líto, opravdu moc. Aniž bych se
jich zeptala, šla jsem jim do stánku koupit párek v rohlíku a horký čaj
k tomu. Každýmu, samozřejmě :) Přinesla jsem jim to, oni nechápavě
koukali, pak si jídlo vzali. Snad půl hodiny mi děkovali, vděk jim úplně
sálal z očí. Takovou vděčnost jsem ještě nikdy předtím neviděla –
a myslím, že ani nikdy potom… Když jsem viděla, jak do nich párek padl,
zaplatila jsem jim ještě nášup a nechala je v klidu najíst. Po chvilce za
mnou jeden z nich přišel a poprosil mě o pomoc. Jeho kamarád prý mrzne,
má rozepnutou bundu. Potřeboval by ji zapnout, ale oni to nedokážou: zip byl
zaseklý a oni navíc měli mrazem zkroucený prsty. Tak jsem samozřejmě šla,
chvilku se s tím mořila..a úplně jsem na sobě cítila pohledy ostatních
bezdomovců kolem :D Když se zip podařilo zazipnout, znovu mi děkovali..a ten
jeden se dokonce pokusil o úsměv. Moc mu to nešlo, myslím, že život na
ulici ho „odnaučil“ smát se :(
Krátce nato se znovu otevíralo nádraží, tak jsem musela jít. Ti dva se se
mnou přišli rozloučit (!!) a ještě jednou poděkovali.
Toť vše, celá story :)
Vím, že tento příběh není nijak světoborný, ale mě to opravdu zasáhlo. To setkání mělo kouzlo, který mi v paměti zůstává dodneška. Tehdy jsem pochopila, že není bezdomovec jako bezdomovec…a že i bezdomovci jsou „pořád“ lidi. Naučila jsem se nesoudit.
Tento příběh je pro mě vyjímečný ještě z jednoho důvodu – bylo
to poprvý v životě, co jsem něco takovýho udělala. Vždycky jsem byla
stydlín, oslovit cizího člověka bylo nad moje síly. Když jsem tam ty dva
tehdy viděla, vůbec jsem nepřemýšlela, JAK je oslovit – na svou plachost
jsem úplně „zapomněla“. Automaticky jsem šla koupit jídlo, automaticky
jsem jim ho přinesla…jako bych podobný samaritánství provozovala denně
:)) Co všechno jsem tu noc „dokázala“, jsem si uvědomila až při cestě
domů. Vlak kodrcal, já tupě pozorovala ubíhající krajinu…a vzpomínala
na ty dva. Mihli se mi životem jenom na chviličku, ale změnili kus mýho
já – natrvalo.
Dneska mě jen mrzí jedno – že jsem se s nimi nedala víc do řeči.
Zajímalo by mě, jaký asi měli osudy, jaký život vedli dřív a co se jim
stalo, že skončili na ulici.
Přála bych jim, aby patřili k té hrstce šťastných, kterým se podařilo
vyhrabat se ze dna zpátky nahoru.. Ale z vlastní zkušenosti vím, že je to
těžký. HODNĚ těžký. A bez podpory rodiny a kamarádů dokonce (skoro)
nemožný :(
PS: Tome, dědoPetře, www, arygnoci i Andělé – máte můj obdiv. Hluboký a upřímný :)
PPS: Dobře, dobře – ty taky, Dr.Axle ;)
0 Nominace Nahlásit |
Možná nejlepší,pro mne rozhodně nejhorší,když jsem před lety,vytáhl z vody 10 letého kluka,pod kterým se probořil led.Dodnes nechápu,jak jsme to mohli,oba přežít. :)
0 Nominace Nahlásit |
To opravdu nevím,ale asi když jsem kamarádce zabránil v sebevraždě.Jinak to by museli posoudit jiní.
0 Nominace Nahlásit |
Neznáme ženě jsem poskytl první pomoc, čímž jsem ji zachránil
život.
Byl jsem za to náležitě potrestán (v duchu – každý dobrý skutek musí
být spravedlivě potrestán).
0 Nominace Nahlásit |
Žádný dobrý skutek, nejsem asi ta pravá „charita“. Akorát jsem jako
malý děcko přiběhl pro maminku, je-li to dobrý skutek 😁
V hlubokém zahradním bazénu na dešťovou vodu se dole topila ještě
mladší sestřenice, byla už vidět jen ruka a díky tomu běžení prej
žije. Od tety jsem měl pak slíbený kolo, no a to jsem si koupil až na
gymplu z peněz za brigády 😁:-D:-D
0 Nominace Nahlásit |
Dal jsem život svým dcerám, které mou krev předají dalším generacím, kdy mé ostatní skutky dávno vyblednou s mou smrtí.
0 Nominace Nahlásit |
Nevím,asi když jsem jako dítě zachránila tonoucí sestřenici na
koupališti.Neuměla plavat,měl ji hlídat její bratr,ale neuhlídal.Měla
povoleno se pohybovat jen u krajů,ale dostala se dál. Když jsem k ní
připlavala,byla v takovém šoku,že mi skočila na hlavu a pro změnu se
topila já.Byla tak vystresovaná,že mi furt tahala vlasy pod vodu.Dlouho jsme
se přetahovali a když se mi podařilo na chvíli vykouknout z vody,zařvala
jsem-pomoooc,Karolina se topííí. Všichni na břehu jen koukali a nikdo
nepomohl.Pamatuju se,že až po dlouhé době se mi podařilo jí vláčet za
sebou pod vodou a když jsem viděla schůdky,už jsem věděla,že máme
vyhráno.
Byly jsme obě v šoku a já nemohla pochopit,jak jsme tak dlouho mohly
vydržet pod vodou. Asi u nás byly andělé strážný…:-)
0 Nominace Nahlásit |
Baranajko-děkuju Vám,ale to,co jste udělala Vy,je také záslužné:-)
Dokážu se do Vás vžít,sama jsem se styděla ještě do nedávna…
Jste pozorná a máte soucit a srdce na pravém místě,to bohužel každý
nemá..Je to krásné a přeju Vám do života jen to nejlepší:-):-)
Děkuju, Andělé – opravdu moc :) Jen si myslím, že pokud si tu někdo zaslouží úctu, respekt a slova chvály a obdivu, jste to vy. Děláte čest své přezdívce. Můžete být na sebe pyšná :)
A spousta dalších „uživatelů“ Odpovědí by si zasloužila ocenění: někteří svatozář za svou dobráckost, jiní zas diplom za znalosti. Smekám před obojím! Já sama moc inteligence nepobrala, jsem spíš taková „plkna“. Co mi chybí na IQ, snažím se nahnat city a selským rozumem, ale ne vždycky se zadaří a ne vždycky jsem okolím pochopena. Holt, to už je asi můj úděl :))
Ještě jednou vám moc děkuju za krásný příspěvek a taky vám do
života přeju jenom to nejlepší! Věřím, že Andělé už dohlídnou, aby
se vám nic špatnýho nestalo.
Děkuju! :)
Milá Baranajko:-),až ted jsem si přečetla Vaše krásná slova v diskuzi
a moc Vám za ně děkuju.Potěšila mě opravdu hodně,jste moc hodná:-)
Svá slova jsem myslela vážně,Vy se vůbec nepodcenujte,nejste jen
„plkna“,právě naopak.Jste přirozeně inteligentní a moc ráda si čtu
Vaše názory i rady.Zasloužíte si ocenění,jako i spousta dalších
uživatelů.Smekám i já před Vámi a to opravdu upřímně:-)
Také Vám ještě jednou děkuju a přeju jen to nejlepší a at dohlédnou
Andělé i na Vás:-)Děkuju moc,Vaše slova mě zahřála:-):-)
Drap | 8213 | |
led | 4068 | |
Kepler | 3462 | |
annas | 3402 | |
hanulka11 | 2783 | |
marci1 | 2777 | |
zjentek | 2715 | |
briketka10 | 2514 | |
quentos | 2018 | |
aliendrone | 1938 |
Aktuality |
Zábava a ostatní |