Na jakém principu fungovaly výškoměry u letadel včera a dnes?

Odpoveď byla označena jako užitečná

V zásadě je to nějak takhle…

Je třeba si ujasnit, pro koho chceš měřit výšku a také v čem ji měříš.

Model první – mám malé letadlo, létám v okrsku letiště:
Tzn. měřím rozdíl tlaku QNH a aktuálního. QNH je tlak (lépe chápej jako nadmořskou výšku) v okrsku letiště. Aktuální tlak je tlak, který měřím v letadle. Rozdíl tlaků mi udává výšku.

Model druhý – mám dopravní letadlo.
Zde měříme v zásadě třemi způsoby:

1. Rozdílem tlaku (podobně jako v prvním případě), zpravidla se používá jako záložní přístroj a pokud se dobře pamatuji tak se používá i jako senzor pro sekundární radar (tzn. pokud na ŘLP v Jenči vidí výšku, tak se jim pošle z tohoto senzoru).
2. Radio výškoměr, používá se tuším do h = 2km, funguje podobně jako sonar – pošleš el. mag. signál (ano, podobně, vím že sonar funguje akusticky) o nějaké f k zemi, měníš f a čekáš jaká f se ti vrátí (bude stejná, jako jsi poslal). df bude udávat výšku, protože t za který se změní f je const. Blbá otázka „Ty vole, tak proč neměříš rovnou ten čas?“ Protože df se měří přesněji než dt. Bavíme se tady maximálně o ms…
3. Použití GPS. Tady to vysvětlím prostě tak, že GPS pošle výšku, samotný princip toho jak to pracuje není úplně snadný a nemá smysl se tady o tom asi bavit (je to nad rozsah).
4. ILS to je hodně bokem, je to přistávací systém ale v zásadě k tomu patří i výška, máš dva laloky frekvencí namodulovaných tuším na 90 a 108 Hz. Ty laloky se protínají s tvoří sestupovou křivku (fungují ve dvou rovinách – horizontální a vertikální). No a ty poměrově měříš ty frekvence a určuješ, jestli jsi ve středu. Vzhledem k tomu, že ten průsečík je „normalizovaný“ tak v zásadě dovedeš urči výšku (v zásadě tě spíš zajímá poloha vůči prahu dráhy než výška jako taková).

Vývoj v čase:

1. Generace
Mám mechanický tlakoměr kde jako deformační člen slouží Burdonovo pero. Uvnitř je konstantní tlak, uvnitř pera je tlak měřený. Rozdíl tlaku reprezentuje ohyb pera, ten je přenášen hrabicí k ose rušičky, jak se hýbe pero, hýbe s hrabicí a otáčí ručičkou.

2. Generace
Promiň, fakt si nevzpomenu.

3. Generace
Principiálně jako ta první, jenom je hrabice spojená s jezdcem na potenciometru, který je součástí odporového můstku. Změnou pozice jezdce měníš R a tím rozvažuješ odporový můstek (je z velmi přesných odporů, které jsou vinuté odporovým drátem, vypadají jako cívečky). Ručička ti pak v podstatě měří napětí plynoucí z rozvážení, kalibruješ odpory (kompenzace apod.).

4. Generace
Různé digitální a elektronické featury popsané výše – např. GPS.

Slovníček
h = výška
f = frekcence
t = čas
df = rozdíl frekvencí
dt = rozdíl času
ms = milisekunda
R = el. odpor

Rámcově to mám myslím dobře, za 100% správnost neručím, nějakou dobu jsem to už neviděl…

Dříve se používal tlakový výškoměr, dnes se kromě něj používají i aktivní výškoměry laserový či radarový.

Pořád stejně. Barometrický který slouží především ve velkých výškách a radiovýškoměr pro let v nízkých hladinách.
Doplňuji:
Ve vybavení letadla jsou vždy oba výškoměry.

Upravil/a: mosoj

Včera, dnes a zítra?
😉
Stále se používá barometrický (seřizuje se vždy před letem a pak před přistáním – podle aktuální hodnoty tlaku na daném letišti).
Dalším nejčastějším je radarový – neměří nadmořskou výšku, ale výšku nad terénem.