Myslíte si, že je němčina těžká?

Je hlavně ošklivá.

Připadá mi lehčí než angličtina. Ale je potřeba zdůraznit, že na angličtinu jsem úplně blbej.

Tak zkus francouzštinu. Ta má jenom dva rody a neskládá tak slova, jako němčina. Ale zase více slov v češtině pochází z němčiny. Pokud se ale neučíš pár tisíc slov, tak zjistíš, že to zase těžké není. Denně stačí 20 minut. A za pár dní uvidíš výsledky.

Odpovědi se zde asi budou lišit, každý jsme jiný. Podle mého názoru je němčina poměrně těžká a nejde to tak rychle dopředu, jako třeba v angličtině. Složená slova jsou opravdu dost často obtížně čitelná a vyslovitelná, obzvláště když neznáš některé z dílčích slov. Větné konstrukce v řadě případů nebývají taky moc jednoduché a jejich správný překlad vyžaduje někdy dost zkušeností. Jedna ze specialit je např. vložení celé věty (někdy poměrně dlouhé) fungující jako přívlastek mezi podstatné jméno a jeho člen, což by ještě nebylo to nejhorší, ale jsou i horší věci. Slovíček je třeba znát opravdu hodně, pár set není nic. Nemohu to srovnávat třeba s francouštinou, španělštinou, italštinou,… protože jsem si to nevyzkoušel, ale na to tady máme jiné borce (uživatele). Tohle je jenom můj osobní názor.

Já patřím k těm "chronickým začátečníkům v němčině. Po letech jsem se dostal na úroveň kuchyňské němčiny, lámaně se domluvím. Agličtina mi připadá hodně těžká, možná se mýlím, ale odrazuje mne psané slovo a výslovnost – skoro nic při výslovnosti se nepodobá psanému slovu

Němčinu řada škol nabízí dyslektikům a dysgrafikům.
Je to (nejen) kvůli výslovnosti, která se naučí na začátku
a pak se vše (s výjimkou cizích slov) čte/píše stejně.

Na skloňování a časování jsme zvyklí z češtiny.
Opět jde o to se naučit různé typy skloňování/ča­sování.

Já jsem vždycky žákům radila, aby si při učení nových slovíček
podstatná jména vyskloňovali a vyčasovali slovesa. Většinou to
nedělali, ale pokud někdo ano, hned jsem to poznala. (–: