Myslíte si, že české studenty nikdo neučí psát, tedy přemýšlet ?

Zmiňuji jen český jazyk. Studenti se učí přemýšlet o dílech, při rozboru vět, ale často jde o nezájem studentů, jejich sebevědomí, přesvědčení o své dokonalost, úvaze, k čemu jim to bude dobré atd. Navíc – všechno přece najdou na netu.

Bohužel jindy jsou i učitelé málo důslední, především při zadávání a kontrole DÚ. Nerozlišuují, zda napsal žák sám nebo net.

Studenti tvrdí např., že napsat úvahu je snadné. Ale je to nejtěžší slohový útvar, vyjadřuje způsob myšlení. Právě zde se uplatňuje i logika…

Nemůžu najít, ale pamatuji si, že nejeden student vložil dotaz, proč dostal nedostatečnou ze slohové práce, když měl jen jednu chybu. Na požadavek vložit slohovou práci k posouzení, už neragoval. Pro hodnocení slohu je mít i cit.

Každý člověk má jiný způsob vyjadřování, je to jakýsi dar. Někdo se vyjadřuje jednoduše, i když pochopí podstatu.
Jiný má nadání " od boha" a k tomu hodně čte. Znám takového jedince.

--
Další skutečnost, která mně vadí. Domácí úkoly ze slohu. Synovi mé sousedky – má asi 12 let – píše matka všechny domácí slohové práce. Bohužel, učitelka to nepozná.

Je pravda, že u nás je jiný způsob výuky. Na amerických školách se rozebírá určité dílo, diskutuje se o něm, píší se eseje atd. Studenti musí přemýšlet. Takže studenti znají důkladně jedno dílo, ale neznají další autory atd.

Nový systém Montessori vede děti k logickému uvažování, samostatnotsti, ale zatím jen na základní škole. Těžko říct, jak to bude dál, když se dostanou mezi běžné školy. Na toto téma se už v minulosti diskutovalo.

Není všechno černobílé.

Nemyslím, vidím.

keby len písať.

;-Q

Já myslím, že mnohdy je to pravda, já studovala ekonomii a psala jsem opravdu poprvé až bakalařku, do té doby se jen kopírovalo:-(((

Taky to přemýšlení bylo omezeno, člověk nemohl počítat logicky na 3 řádky, musel počítat složitě na 3 stránky, výsledek byl sice stejný, ale učitelé ho neuznali:-((( Žádné přemýšlení, jen biflování:-(((

My jsme toho psali poměrně dost a pořád, jak na gymplu, tak teď na vejšce, akorát jsem si nemohla zvyknout, že protokoly se nepíšou barvitě jako slohovka, ale stručně a čistě „vědecky“ :) To si spíš přečti „Má svoboda slova nemá žádnou váhu“ od Petra Hrušky: http://www.re­volverrevue.cz/pe­tr-hruska-ma-svoboda-slova-nema-zadnou-vahu potom je tam i pokračování…

Nejde ani tak o písanie a čítanie, ako o schopnosť premýšľania a vyjadrovania sa.
Napríklad návod sa píše inak ako špecifikácia, alebo báseň inak ako román.
Problém nie je len v študentoch samotných, ale i v rodičoch a vyučujúcich, v ich znalosti daného problému a spôsobe vysvetľovania. O druhoch novinárskej práce ani nehovorím, každý má mať inú formu, len občas (často) si ich nekvalifikovane zamieňajú.
Doplňuji:
Na príbehu „Má svoboda slova nemá žádnou váhu“ na ktorý upozorňuje RyuzakiKate, je krásne vidieť, čo všetko vplýva a zasahuje do kvality vyučovania. Kde s hrôzou sa dozvedá v diplomatických frázach „revízneho“ školského pracovníka, že aj neznalosť problému, to drobné detské pochybenie, je vlastne znalosť danej témy, stačí len, ak sa Nevedko ozve správnym spôsobom.

Upravil/a: led

Myslím si, že psát, tedy přemýšlet, se naučí ti, kteří chtějí. Těžko naučit přemýšlet někoho kdo nechce a na škole je jen pro titul a nebo protože se mu nechce pracovat. Problém tedy nevidím v tom, že naše školství nenaučí přemýšlet, ale problém je v tom, že se na té škole takoví lidi udrží…

Jestli psaní pomůže myšlení – nevím…
😉
Ale přemýšlet – aspoň středoškoláky, nikdo nenutí…
Jsou … – až to bučí…
No – asi ne všichni – ale minimálně dva takové znám osobně (což je 100 % studentů – středoškoláků, které osobně znám)…