Dobrý den,
chystám se pořizovat nemovitost ve které je pro zakrytí vytápěcích trubek po celém bytě použit „kastlík“ z polystyrenu. Ten je v bezprostřední blízkosti trubky. Je to z pohledu bezpečnosti v pořádku? Předpokládám, že trubky nemohou během topné sezóny vyvinout takové teplo aby to bylo pro polystyren nebezpečné, ale jistý si nejsem.
Zajímavá 0 před 207 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Polystyren má teplotný limit, zejména při přímém kontaktu s trubkami, které mohou být velmi horké. Teplota tání pro polystyren je obecně kolem 240 °C, ale už při teplotách nad 70–80 °C může začít měnit tvar a vlastnosti. Vytápěcí trubky samozřejmě by neměly dosahovat tak vysokých teplot, nicméně lépe je být opatrný. Pokud je polystyren v přímém kontaktu s trubkami, může dojít k jeho deformaci a v horším případě k jeho tavení.
Doporučoval bych se poradit s odborníkem a případně zvážit nahrazení polystyrenu nehořlavým materiálem. Možná by bylo vhodné použít speciální tepelnou izolaci pro vytápěcí trubky, která by byla schopná odolat vysokým teplotám bez rizika poškození.
V neposlední řadě je třeba mít na paměti, že polystyren je hořlavý materiál a pokud dojde k jeho přehřátí a vznícení, může to mít vážné následky.
0 Nominace Nahlásit |
Polystyren je velmi hořlavý materiál, už při 70°C se výrobky z polystyrenu deformují, maximální tepelná odolnost je do 80°C, ovšem už při teplotách mezi 70 – 80°C se z polystyrenu uvolňuje nezreagovaný monomer styren, který je toxický a karcinogenní. Při 90°C už polystyren měkne, a při 95°C se dostaví sklovitý přechod.
Obvyklá teplota otopné vody v teplovodním řadu se pohybuje někde mezi 60 – 80°C, záleží na tom, jak je topení nadimensováno a čím se vytápí – při topení uhlím a antracitem je teplota vody, obecně, nejvyšší, při topení dřevem a plynem někde uprostřed, a při topení teplovodním čerpadlem nejnižší.
I tak se ale bavíme o teplotách, které budou z polystyrenu uvolňovat toxické a karcinogenní látky. Prostě to není rozumné a je to i požární risiko.
0 Nominace Nahlásit |
Polystyren se běžně používá. Rozvody pro trubky podlahového topení bývají uložené v polystyrenové podložce. Tak vysoké teploty v běžném topení nemůžeš nikdy dosáhnout.
0 Nominace Nahlásit |
Díky za reakce, teď popravdě tedy nejsem o moc chytřejší :D.
Filip84: máš prosím zdroj této informace? Nikde jsem nenašel, že styren by se uvolňoval při teplotě 80 stupňů, jak uvádíš.
Drap: Podlahové topení má kolem 60 stupňů, trubky od plynového topení, které v bytě jsou budou mít spíš kolem těch 80.
Podlahové topení bývá nastaveno na nějakých 25–30 stupňů. Při 60 bys měl problém po té podlaze chodit.
Šuta, Miroslav: Chemické látky v životním prostředí a zdraví. Ekologický institut Veronica, Brno, 2008.
Díky, dokument jsem si přečetl, ale nic o tom, že by se styren uvolňoval při 80 stupních jsem tam nenašel. Doslova se tam píše:
Po emitování do ovzduší je styren transformován na benzaldehyd
a formaldehyd, přičemž poločas setrvání styrenu v ovzduší je odhadován
na dvě hodiny. V městském prostředí jsou měřeny koncentrace okolo
0,3 µg.m-3, což vede k dennímu inhalačnímu příjmu styrenu kolem
6 µg.m-3. Ve znečištěném městském ovzduší však
mohou koncentrace styrenu dosáhnout 20 µg.m-3, přičemž pak jmenovitý
denní příjem roste na cca 400 µg.m-3. Hlavní branou vstupu
styrenu do organismu jsou dýchací cesty, přičemž je absorbováno
cca 50 až 100 % vdechnutého styrenu. Distribuce styrenu do tukových tkání
a jeho následné pomalé vylučování svědčí o možnosti
jeho akumulace během opakovaných denních expozic. [55]
Toxické účinky styrenu na organismus člověka zahrnují poruchy
funkce CNS (bolesti hlavy, malátnost, napětí, nevolnost, zvracení)
a při expozici vysokým koncentracím (přes 420 mg.m-3) bylo pozorováno
akutní podráždění očních spojivek a sliznice horních partií
respiračního traktu. Výsledky několika studií provedených u pracovníků
exponovaných styrenu ve výrobě plastů nasvědčují zvýšenému počtu
chromozomálních aberací v periferních lymfocytech.
Nejnižší koncentrace styrenu, při níž byly pozorovány škodlivé
účinky, je 84 mg.m-3. Na základě užití bezpečnostních faktorů se
předpokládá, že koncentrace styrenu v životním prostředí nižší
než
800 µg.m-3 by neměly mít negativní účinek na zdraví. Tato koncentrace
je jako čtyřiadvacetihodinový průměr doporučována jako
směrná hodnota příslušného hygienického standardu, tedy nejvyšší
přípustné koncentrace pro tuto látku.
„Polystyren … [j]e citlivý vůči UV záření a málo odolný vůči teplotě (jen cca do 70 stupňů). Uvolňuje se z něj nezreagovaný monomer styren, který je toxický a je řazen mezi karcinogeny.“ (str. 22, art.6.3.2. Vlastnosti)
Z toho nevyplývá, že se uvolňuje styren při 70 stupních. Styren se uvolňuje i bez těch 70 stupňů dle tohoto výkladu. Není to dané do přímé souvislosti.
Ale i tak moc díky za tvůj čas, pomohlo mi to a nechám to obtáhnout sádrošem.
On azbest byl, svýho času, taky príma materiál ve stavebnictví, zázrak to byl, myši to nežraly, nehořelo to – príma věc!, až se přišlo na to, že jo, že to je príma věc, ale hodně karcinogenní. 😅 Ony sovětský hodinky „na krystal“ byly taky super, hravě udělaly hodinu za 45 minut, a k tomu krásně svítily a nemusely se natahovat! Akorát jejich uživatel brzy „svítil“ taky! 😅😅
Já Ti jenom tlumočím poznatky současné vědy, že už při teplotách kolem 80°C (nad 70°C) se z něj uvolňuje styren, který je toxický a karcinogenní.
Jasně, ale jak jsem psal výše, nic takového se v dokumentu nepíše a nenašel jsem to ani nikde jinde. To, že je polystyren nevhodný jako takový je kapitola sama o sobě, ale o jeho reakci na vyšší teplotu a konkrétně těch 70–80 stupních nikde nic není.
Já nejsem technik, a už vůbec ne chemik – citát máš výše. Souvisí-li uvolňování s teplotou, či-li nic, tak na to Ti musí odpovědět někdo povolanější.