Mraky plné vody – proč se vznášejí ve výšce, když je voda těžší než vzduch?

Ona to není tak úplně pravda: Ve vzduchu je vždy vodní pára. Teplý vzduch ji může obsahovat víc než studený. Proto když se vzduch ochladí, dojde ke kondenzaci přebytečné vodní páry, která se tak stane viditelnou. Podobný jev můžeme pozorovat, když vyndáme láhev z ledničky. Láhev se orosí, páč na studeném skle kondenzuje vodní pára ve vzduchu. Proto také vidíme v zimě svůj vlastní dech. Vzduch, který stoupá vzhůru, se ochlazuje. Mrak je tedy tvořen malými kapičkami zkondenzované vodní páry. Když se kapičky příliš zvětší prostě začnou padat a cestou strhávají další. Pak dopadávají kapky o průměru 1mm.

Tak jenom pro upřesnění. Vodní pára není pouhým okem viditelná!! Vodní pára je bezbarvý plyn !
To co vidíme ve formě mraků je již zkondenzovaná pára, tedy mikrokapičky vody. Ty jsou tak malé že mají v atmosféře zanedbatelnou pádovou rychlost. ( podobně jako prach ve vzduchu). Proto na obloze „plují“ mraky. Pokud dojde k větší míře kondenzace začne pršet nebo padat kroupy.

viz.http://tran­slate.google.cz/tran­slate?hl=cs&lan­gpair=en%7Ccs&u­=http://www.sci­entificamerican­.com/article.cfm%3Fid%3D­why-do-clouds-float-when

Otázka je chybně formulována, protože nezohledňuje skupenství. V mracích není voda, ale kondenzát.
Led je také voda a přitom má jinou měrnou váhu, než voda. Stejně tak by se dalo zeptat, jak to, že je vzduch (zkapalněný) těžší než voda (v plynném skupenství).

Však taky tam nedrží, ale časem spadnou (pokud se nevypaří). Pro ten jev používáme odborný název „děšť“.