Možná, že ano. Moji rodiče před lety diskutovali nad meruńkou, která už mo cnerodila a před ní se dohodli, že ji příští rok pokácí. Ten rok měla meruńka spoustu krásných meruněk a rodí dodnes. Dostala strach? Je to zvláštní, ale já mluvím někdy s květinami. Moje kolegyně si zlomila kotník a rok byla na nemocenské. V kanceláři měla spoustu kytek. V mojí péči nějak chřadly. jednou v pátek je zalévám a říkám jim:" Holky neblázněte, vždyť se přece snažím. Vydržte to se mnou než se Anička vrátí, a nebojte ona se vrátí, jen nyní nemůže.Já vím, že já to s vámi asi tak neumím, ale pomožte mi." Po víkendu jsem žasla. Květiny neuvěřitelně viditelně ožily.
0 Nominace Nahlásit |
Myslím, že ano. Třeba na květiny mluvím běžně a když je pochválím a potěším se s nimi, tak kvetou více než jindy. A nějak na ně zvyšovat hlas, se přímo bojím.A tak všechny krásně kvetou a máme se rádi. Se stromy se dá určitě také rozmlouvat. Vždyť rostou, jsou živé.
0 Nominace Nahlásit |
Asi ano .Bojí se toho prostředí ,které je ničí.Když to není ovzduší které jim člověk ničí,tak je to přírodnímy katastrofami.Ale i přesto všechno nám dodávají energii,stačí jen obejmout.
0 Nominace Nahlásit |
Samozřejmě.
Jsou prostudovány způsoby chemické komunikace mezi rostlinami, kdy
například akácie varují (vylučují chemické látky) ostatní rostliny
svého druhu a ty okamžitě na obranu opět chemicky reagují (listy jsou pro
býložravce nechutné).
Těch příkladů je celá řada, úmyslně uvádím příklad snad
nejznámější a lehce ověřitelný.
Doplňuji:
Nebojí se určitě stejným způsobem jako člověk, ale nazvat se to tak dá..
O rostlinách stále víme jen málo a čím dál víc nás svými schopnostmi
překvapují.
Zdroj: Studium
Upravil/a: beer
1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?www Nahlásit |
Chci si vzít doubek domů. Tak mu s sebou dám trochu té lesní hrabanky, protože to má rád a žije v tom. Ale cestou uvadá. Potřeba dát mu klid a vše co potřebuje. Otázka mě ale napadla v rajské přírodě kterou škaredé oko nevidělo. K večeru, když slunce zacházelo, svítilo na zemi už téměř vodorovně; leckteří brouci, hlavně hrobaříci si ještě vylezli na kámen, na stéblo ohřát se. Jiní šli do nor, zašít se:-) A tomu jednomu hrobaříkovi jsem se prstem dotekl jeho tykadel. Moc se lekl. Bylo mě divné, když přece ještě žijí v ráji, že se bojí? Vždyť tam je život, dokonalost, klid a mír. Tak proč se bojí? Stromy se nebojí, narozdíl od brouků a ptáků. Ale co když i stromy se bojí? Jak to je?
když jsi tam přišel, tak už to zase takový ráj nebyl a tudíž se lekl. S rostlinama je to tak, že rozumí, to je možno si ověřit, pokud je člověk alespoň trošku senzibilní a má vlastnost se „dostat do symbiózy“ ..udělají, co si při péči o ně budeš přát ,)