Měli jsme se v roce 1938 bránit?

Jaký jsi ročník narození? To neznáš historii? Navíc jsem někde četl, že bychom neměli žádnou šanci a nic by se nezměnilo. Výsledek byl předem jasný.

Samozřejmě, že to byla věc politiky.

Realita byla taková, že ČSA patřila mezi lepší armády té doby, RČS měla to pohraniční opevnění, arciť nedodělané a Wehrmacht Heer na tom nebylo ještě tak dobře, jako když třeba obsazovalo Francii. Achillovou patou ČSA bylo letectvo, které bylo malé a zastaralé, na druhou stranu Wehrmacht Luftwaffe.

Morálka česky, slovensky a rusínsky hovořících vojáků ČSA byla, obecně, velmi vysoká, to samé motivace. Na druhou stranu v ČSA byla spousta vojáků hovořících německy či maďarsky. Někteří byli pro RČS, jiní proti, ale obecně německy a maďarsky hovořící obyvatelstvo nebylo RČS příliš nakloněno (právem!), a to, jak se mýlili, většina pochopila až někdy v roce 1943 či později. Říjen 1938 měl takové počasí, že letectvo by bylo, prakticky, ze hry, na obou stranách, což by, samozřejmě, nahrávalo nám.

Wehrmacht Heer by byl hůře motivovaný, na druhé straně velmi dobře zásobovaný a živený, protože Říše byla větší, a s ohledem na ekonomiku té doby, výkonnější, organisovanější, a v případě války by NSDAP zajistila, okamžité, přeorganisování průmyslu tak, aby primárně podporoval vojsko (což se taky později stalo, že).

U nás byl burdel, Schlamperei, klasika, jako vždy, takže ano, na jedné straně bylo ohromné nasazení a motivace Wlastenz československého obyvatelstva, na straně druhé by vznikl chaos, v podstatě velice rychle by se musela vláda i president přesunout do Horních Uher, do Tater, to samé civilní obyvatelstvo, protože pohraničí by bylo s to Wehrmacht Heer zadržet v rámci jednotek dnů. Na to nebyly uzpůsobeny silnice, a v té době ani železnice – jediné páteřní spojení středu Čech s Horními Uhrami představovala, dvoukolejná, Košicko – Bohumínská dráha. Trať Kolín – Hory Kutné – Německý Brod – Nové Město na Moravě – Brno – Hrušovany u Brna – Břeclava – Kúty – Bratislava byla, v té době, místní drahou, která se mezi Německým Brodem a Brnem klikatila kolem potoka, s nízkou traťovou rychlostí, únosností, a s minimální propustností. To samé trať Brno – Nemotice – Veselí nad Moravou – Kunovice – Uherský Brod – Bojkovice – Vlárský Průsmyk – Nemšová – Trenčianská Teplá. To samé trať Hranice (Mähr Weißkirchen) – Krásná nad Bečvou – Vsetín – Horní Lideč – Púchov, to sice nebyla místní dráha, ale byl by problém se na ní vůbec dostat, pokud by, buďto, Wehrmacht Luftwaffe, nebo o něco později i Wehrmacht Heer, přerušili hlavní spojení mezi Prahou a Moravskou Ostravou.

Takže by vznikl neuvěřitelný chaos, velká část německy hovořícího obyvatelstva by Wehrmacht vítala jako osvoboditele, otázka je, jak by to bylo s ČSA, zda by celé roty, čety, atp. nepřecházely, pod bílým praporem, pod Wehrmacht, hrajíce při tom Die Wacht im Rhein, či Deutschland Hoch in Ehren, či něco podobného. Naši lidé nevynikali, nevynikají a vynikat nebudou frustrační odolností (obecně neradi, pokud je něco těžké), takže původní nadšení a nasazení by se, pod tíhou okolností, relativně rychle rozpadlo.

Pak by záleželo na tom, co by dělaly mocnosti. Tam, kde dneska máme hranici s Polskem a Rakouskem, byla, z velké části, hranice s Německou Říší. Poláci nám rozhodně nakloněni nebyli, o Maďarech ani nemluvě. Ano, bolševici pořád omílali, že pomoc by nám poskytl SSSR. Otázka je jak, když jsme s SSSR neměli, v té době, hranici, Rumuni by je přes své území nepustili a je velký předpoklad, že by Podkarpatskou Rus napadli a obsadili Maďaři. Jestli by Francie a UK změnila postoj? Je to možné, avšak velice málo pravděpodobné.

Pokud by nám pomohl, alespoň nějak, SSSR, Francie a UK, bylo by klidně možné, že by se Führer stáhl. On rok 1938 nebyl rok 1940, Na druhé straně pokud bychom opravdu zůstali sami, dobře, dejme tomu s nějakou symbolickou pomocí SSSR, tak Německá Říše byla větší, mnohem větší, to samé Wehrmacht, Luftwaffe, sice, nebylo na takové úrovni, jak tvrdila Goebbelsova propaganda a Göring, ale oproti našemu letectvu to bylo nebe a dudy. Takže bychom prohráli, a pak by nebyl Protektorát a Slovenský Štát, ale bylo by tady něco, jako byl Generalgouvernement v Polsku.

Jestli jsme tak měli, nebo neměli, učinit, na to si udělej názor sám.

Druhá by pravděpodobně byla ale v menším rozsahu pokud by nebyla zrada od Anglie / papaláš Sir přece k vůli nějakému Československu nebudeme nasazovat životy / Francie i Itálie / i když fašista Mussolini dostal od Českého papaláše vyznamenání /. Německo mělo lepší letectvo i počet tanků a dostávali při útoku na Polsko a SSSR pravidelně perník pro lepší výkon. Bez pomocí ze zahraničí by Praha byla za 48 hod. srovnána se zemí a nezahynulo by 300 tisíc obyvatel pravděpodobně 3 miliony a více.