Měl by se host v rádiu snažit o spisovnou mluvu?

Nemusí být spisovný, ale neměl by vypadat jako blb.

Hovorová mluva mně u hosta nevadí. Spíš dotyčného charakterizuje, protože ze sebe nedělá „jazykového odborníka“. Ale u talk show – jak kdy. Vadilo mně vyjadřování Petra Novotného nebo Jiřího Krampola. Že se dá moderovat i kultivovaně, je vidět u Marka Ebena i Terezy Kostkové.
Jsou i další, ale moc se na TV nedívám.

Ale oficiální zprávy by měly být předávané spisovným jazykem.

Ale i v mluvené řeči mně vadí pauza éééé, při hledání slova a „vata“ – např. vlastně. Nedávno jsem v jednom přímém rozhovoru slyšela u účastníka za každým druhým slovem „vlastně“, jindy zase „zvukovou“ pauzu.

Opravdu to rvalo uši. Jenže šlo o přímou reportáž – s tím nic nejde udělat …

Upravil/a: annas

U hosta v rádiu mi hovorová čeština nevadí, ale moderátor by spisovně mluvit měl – jít příkladem.

Já bych u hostů dala přednost hovorové mluvě, pak by snad odpadla část příšerných výrazů typu by jsme, by jste, řekl by jsem, apod. → někdy mám
pocit, že se objevují právě při snaze o spisovné vyjadřování.

Moderátoři a redaktoři by samozřejmě měli ovládat spisovný jazyk.

Všichni v rádiu by se měli snažit o spisovnou mluvu.
Když někdo veřejně projevuje neznalost shody podmětu s přísudkem a nezná skloňování tak, že to tahá za uši, zhodnotím ho nízko, bez ohledu na třeba jinak zajímavé téma.

Snažit by se měl vždy, ne jen v médiích. Ale jsou situace, kdy není problém použít nespisovný, hovorový, obecný.. jazyk, nářečí a jiné kategoie. A dokonce to jde i v psaném xetu, žáno. Dyk to nejni vůbec nic proti ničemu, jen by u toho, jak je tu psáno, neměl autor vypadat jak blbec. Ovšem u oficiálních vyjádření by měl takový jazyk být výhradně spisovný, pokud nejde o citace, příměry a podobně.