Máte pochybnosti o úrovni českých vědců v rámci možnosti jejich vybavení?

Samozřejmě čeští vědci nemají tak špičkové vybavení, jako velké a bohaté státy, ale i malým kašpárkem se dá hrát velké divadlo. S potěšením jsem zaregistroval, že je na vědu a inovace věnováno zvýšené procento rozpočtu, ale i to je pořád málo. Jen tak dál, i proto jsem v posledních prezidentských volbách volil bývalého předsedu AV a ne nějakého (s)prostořekého emzáka z Vysočiny.

Česká věda má řadu problémů s financováním jak ve smyslu objemu, tak ve smyslu přerozdělování. Například mohou existovat „výzkumné skupiny“, které mají vědeckou produkci srovnatelnou s pracovišti primárně výukovými (i na vysokých školách jsou taková pracoviště) a scientometrickou hydru krmí tím, že kafemlejnek stále něco namele z PLOS ONE (lepší varianta), nebo dokonce z okrajových časopisů typu Lékař a technika (je indexován ve Scopu – 10 bodů za článek), případně z pochybných časopisů jako Biomedical Papers (jen pro Olomouc a přátele). O zaprděnosti řady „společenských vědců“, kteří parazitují na tom, že některé společenskovědní obory jde dělat na smysluplné úrovni lokálně a jako „velkou vědu“ prezentují tragédie, které by na světové úrovni neobstály, nemá ani cenu mluvit.

Zvláštní kapitolou je financování vědy. Granty jsou jedna velká šaškárna, udílejí se co do počtu, ale jsou tak malé a tak krátkodobé, že zavedenou praxí je, že se granty podávají na výsledky už téměř hotové, vytvořené z jiných prostředků… V drahých oborech je neudělení grantu tragédie, protože z grantu se platí pomalu i papír na záchodech, protože institucionální financování je nedostatečné. Celá administrativa je tak přebujelá, že se i poměrně malým skupinám vyplácí mít jednoho člověka jen na management českých grantů.

To se samozřejmě projevuje na tom, jak se pracuje. Jen málo skupin si troufne jít do „rizka“, tedy do výzkumu, který je buď slepá ulička (a tedy scientometrické peklo, protože ve většině oborů se negativní výsledky publikují velmi špatně), nebo průlomový objev. Slepá ulička znamená vzhledem k výše uvedené závislosti na salámových (mini)grantech znamená rozsudek smrti. Pro srovnání, na Institutu Maxe Plancka se skutečně po neúspěších rozpouštějí ústavy, ale neúspěchy se analyzují a slepá ulička, kterou mělo smysl studovat, není hodnocena jako neúspěch. Kupa pseudoobjevů v okrajových časopisech je naopak důvod k rozpuštění ústavu jako nefunkčního.

Tedy konečně k otázce. České vědě lze věřit, ale má řadu chyb ve financování, které zadělají na problémy… Vřele doporučuji projet si články na portálu Vědavýzkum.cz

Zdroj: https://vedavyz­kum.cz/

Nemám pochybnosti