Máte obavy z fatální srážky Země s větším asteroidem? Někdy v budoucnosti?

Jen poznámka:
…
http://www.exo­planety.cz/2017/04/­20/slavny-radioteleskop-ohmatal-asteroid-ktery-vcera-minul-zemi-vypada-jako-stara-znama/

Poznámka k malověrným a odevzdaným osudu: dělat se dá a hodně. Principy a technologie jsou už známy. Schází jen prachy a dobrá vůle!

Romane, nezlob se, ale to co tvrdíš je nesmysl. I kdybychom brali jen krajní možnost vyhynutí, tak v historii Země k tomu došlo už mnohokrát a to člověk ještě neexistoval. Naštěstí toto vyhynutí nebylo nikdy stoprocentní. Ve vesmíru není vůbec nic a nikdy předem nalajnováno, tím méně ve prospěch života.

Keplere, nezlob se na mne, ale vycházím ze současných poznatků o vesmíru, ne z nějakých domněnek někoho, kdo dělá ukvapené závěry.

Kdyby ve vesmíru nebylo nic „nalajnováno“ jak tvrdíš, podle čeho by se potom počítaly dráhy letu kosmických lodí, aby nedošlo ke srážce s nějakým vesmírným tělesem? Ani NASA by se neměla takzvaně o co opřít při svém letovém programu, protože by se takřka na nic ve vesmíru nemohli spolehnout.

A co se týká země, atmosféra je natolik dobře funkční, že v ní naštěstí většina vesmírných těles shoří, než dopadne na zem. Tohle v NASA také dobře vědí. Takže přistávací manévry kosmických lodí musí počítat s jistým úhlem sestupu atmosférou a tepelnými štíty, aby se kosmonauti vrátili na zem živí a ne v podobě grilovaných kuřat :) ..jenže s tím se u meteoritů nepočítá stejně tak, jako s gravitačním po­lem.

A jen tak naokraj..
Země byla stvořena proto, aby byla obývána, nikoliv (z)ničena, takže výsledek je předem jasný, i když s tím vědecká obec jaksi nepočítá.

Ne nejde o ukvapené závěry ani žádné domněnky. Je celkem spolehlivě známo, že Země ve své historii prošla mnoha katastrofami, včetně srážek s jinými tělesy. Třeba 180 km velký kráter Chicxulub, který měl na svědomí vyhynutí dinosaurů a dalších živočichů. https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Chicxulubsk%C3%BD_kr%­C3%A1ter
U těles větších než pár stovek, možná i desítek metrů, není atmosféra žádnou překážkou. Sondy NASA běžně létají přes pás asteroidů a přesto žádná srážka nikdy nebyla. Proč? Tělesa jsou tak daleko od sebe, že pravděpodobnost je minimální. I na oběžné dráze ale hrozí impakty mikrometeoritů a ISS, družice i jiné zemské satelity se musí alespoň částečně chránit štíty. Zásahy nejsou nic neobvyklého. A co se týká větších těles, kdykoliv může přiletět cokoliv z Kuiperova pásu, protože oběžné dráhy jeho těles se občas destabilizují. Jinak bychom neznali komety a těch pozorují astronomové i několik ročně. Ne, Země opravdu není předurčena k životu, spíš je zázrak že vůbec ještě přežil. Mars možná taky nesl život a možná ještě zůstal do dneska skrytý pod povrchem. Důkazy ale ještě nejsou, jen indicie.

Drap: po tobě potopa? Klidně se tě to týkat může a když ne tebe, tak tvých dětí a dětí jejich dětí…To je ti fakt jedno?

redy: ne, ne, žádných 60 000 let, ale pár stovek let. A to se týká jen asteroidů o kterých víme. Neznámý může přifrčet klidně už napřesrok a neuděláme zhola nic. Ne, že bych chtěl malovat Trepifajksla na zeď.

Kepler: Četla jsem, že se stím zabejvaj jak se bránit, snad na něco přídou, když na to maj – jak píšeš, několik set let 🙂

Kepler, mě nějaký vyhynutí taky nezajímá, pokud já mám přežít!

No ja, maš recht. Homo neanderthalensis si to taky myslel. Těm posledním nepřežily ani děcka.

Ale nie kvôli „vesmírnemu bozku“, ale pretože ho prekonali vyspelejší cromagnovci. Prirodzene to nebolo zo dňa na deň.
Niečo podobné ako bieli kolonizátori Severnej Ameriky vytlačili Indiánov.

Já jsem tím jenom naznačit, že se nedokázali sjednotit a bránit se, aby přežili.

„Homo neanderthalensis si to taky myslel. Těm posledním nepřežily ani děcka.“ Tu som to akosi nepostrehla. Ale možno zle čítam…