Má pravdu E. M. Remarque? Prožije plnohodnotnější život optimista, nebo pesimista či na přístupu nezáleží?

Myslím si, že optimista má ze života daleko víc.
Připouštím, že jisté malé množství pesimismu je v životě taky nezbytné.
Přestože jsem svým založením optimista, zaplavila mě vlna pesimismu když pozoruji, jak s námi naši mocipáni v poslední době zacházejí.
Kde hledat optimismus, když jste např. staří,nemocní a ke všemu tomu, jste byli celý život poctiví?
Nebo naopak- jste mladí, zdraví, máte rodinu, dluhy a nemáte práci?

Byla jsem celý dosavadní život naprostý optimista. Vedlo to až k nezodpovědnosti, a ta mě dohnala k činu, který ze mě udělal naprostého pesimistu. Myslím, že by si člověk měl zkusit obě varianty. Na každé je něco krásného. Každá varianta – optimista či pesimista – si totiž všímá a raduje se z jiných věcí. Dle mého názoru, plnohodnotný život si užije pouze ten, který pozná oba způsoby.

to by zalezelo na tom, jak bys definoval „plnohodnotny zivot“. jenze ten obecne definovat nelze pac si pod tim pojmem kazdy predstavi neco uplne jineho. nekdo bohatstvi, slavu, velkou rodinu, pomoc druhym lidem. a nekdo jako ja nic z toho – ziju a vychutnavam si svet podle sebe a plnohodnotny zivot pro me znamena, kdyz muzu udelat radost sobe a lidem na kterych mi zalezi. povazuji se za realistu/skeptika.