Má něco společného tržní hospodářství v kapitalismu s imperialisty?

Brazilci se chovají velice hloupě. Imperialismus není nutně spojený s nějakým státním zřízením, je to snaha ovládnout cizí území. Ve starověku byly imperialistické prakticky všechny říše. Imperialistický byl i SSSR a je i jeho dnešní nástupce – Ruská federace. To jenom pokrytec Lenin označil imperialismus jako poslední stádium kapitalismu.

Brazílie si mohla tento výpad ušetřit, protože na půdě Evropského parlamentu se kvůli korektním politikům EU dokonce zavázala k odčinění následků „evropské kolonizace Afriky“! V politice je to právě zejména Francií prosazovaná další integrace EU, která má zamlžit někdejší éru francouzské kolonizace (například válku v Alžíru) a nahradit ji „společnou odpovědností Evropy za Afriku“.
Nejsme náhodou ve špatném gangu?

Spojení tržního hospodářství (kapitalismu) a imperialismu vychází z historické zkušenosti dejme tomu do 1. světové války. Prosperující země prosperovaly díky dvěma faktorům: Kapitalismus uvnitř, který umožňoval intenzivní produkci, a kolonialismus/im­perialismus, který zajišťoval v zásadě nucený odbyt zboží a nákup levných surovin ze závislých územích (kolonie a podřízené země).

Ten tvůj učitel asi tak moc vzdělaný nebude, protože jinak by věděl, že kapitalismus/tržní hospodářství bez přívlastků je systém vlastně docela odporný a nespravedlivý, jen dokáže být velmi efektivní ve výrobě. Bezprostředními důsledky kapitalismu 19. století, tedy systému, který se nejvíce blížil představám kapitalismu bez omezení (a který dnes stále vyznává aktivně např. Strana sociopatických občanů a pouze rétoricky i někteří členové TOP09 a ODS) byly nechutné i podle tehdejších měřítek. Zjisti si například něco o koloniích, je sice snaha to malovat na růžovo jako civilizační misi, ale ve skutečnosti šlo jen o drancování a obyvatelé kolonií byly občany druhé kategorie. A ještě jedna věc je přímo kvintesencí kapitalismu bez přívlastků – opiové války. Britská akciová společnost měla jako významný příjem dovoz opia do Číny. Když to čínský císař zakázal, protože počet závislých nebezpečně narůstal a rozvracelo to Čínu, následoval nátlak a nakonec válečné intervence. V polovině 19. století. Nakonec i 1. světová válka začala v zásadě jako válka o kolonie. Pozdě sjednocené Německo nemělo dost kolonií na pořádný hospodářský růst po vzoru Velké Británie a Francie. Takže nacismus je vlastně bezprostřední důsledek kapitalismu konce 19. století. Komunismus v současné podobě také, Marx a spol. prostě neviděli jinou cestu k dosažení faktické rovnosti lidí. Working class byla totiž v postavení srovnatelném s nevolníky. To zmiňuji z toho důvodu, že systém, který dokáže vygenerovat v reakci na své počínání ideologické (komunismus) i věcné (komunismus i nacismus) pro dva zrůdné režimy 20. století, je zjevně chybný.

Dnes se doba trochu změnila, ale podstata růstu je stejná. Stále máme své kolonie v podřízeném postavení, jen je udržujeme prostředky jinými, méně okatými. Například Čína intenzivně pracuje na tom, aby ovládla Afriku cestou kombinace podpory charitativních organizací a především investic do rozvoje. Je to pro ně relativně snadné, protože evropské a americké firmy často drancují, jen místo vojenské okupace sází na korupci místních elit a na ekonomickou nadvládu.

Kapitalismus bez přívlastků je nejlepší jen v jedné věci. Přinejmenším do poloviny 20. století dokázal produkovat nejintenzivnějším způsobem ze všech známých společenských systémů. No a protože je produkce spojená s vědeckotechnickým rozvojem, dokázal nejrychleji růst. To, jen tak mimochodem, uznávali i teoretici komunismu na začátku 20. století a proto jako první věděli, že ať už se bude v Rusku po uchopení moci bolševiky dít cokoliv, komunismus to být nemůže.

Ukázala se ale jedna věc, cestou revolucí, evolucí i změn po drastických válkách se dokázal kapitalismus vyvinout v jiný systém. Systém, který na rozdíl od kapitalismu definuje poměrně široká lidská práva a zajišťuje je svým občanům jako základní hodnotu. Základním lidským právem je mimo jiné i právo na vzdělání a právo na zdraví. A ještě jedna věc se objevuje, opět „nekapitalistická“, totiž důraz na trvalou udržitelnost, odpovědnost nejen k vlastní kapse, ale i k vlastním dětem a vlastním vnukům za to, že dostanou Zemi obyvatelnou. A abych nebyl jen optimista, tak stále máme své občany druhé kategorie, s omezenými právy a v postavení nevolníků – outsourcované dělníky, bez nic by systém fungoval, ale rozhodně by nemohl mít každý houska co dva roky nový monilní telefon.

Brazilci už neumí hrát ani fotbal a pletou se do hospodářství a myslí si, že tam něco dokážou.