Odpoveď byla označena jako užitečná

Rákos i rákoska mají stejný původ podle významu 1. , jak potvrzuje i Jiří Rejzek v Etymologickém slovníku. Význam 2 s rákoskou nesouvisí, jak je uvedené v Machkově Etymologickém slovníku.

1. rákos, rákosí, rákosový, rákoska. Stč. i rokosie. Takto jen čeština. Psl. *rogozъ není zcela jasné. Obvykle se odvozuje od *rogъ ( :roh) v původním významu ‘trčící, čnějící’, méně jasná je druhá část,v níž někteří vidí indoevropské *ozdo- ‘větev’ (něm. Ast, ř. ózos, arm. ost tv.).
Nepravidelné změny na cestě z praslovanštiny l.do češtiny .také nejsou jasné,k záměně k za g došlo zjevně před změnou g > h.
–
„Rákosky byly tradičně vyráběny z přírodních materiálů. V našich zeměpisných podmínkách se používaly hlavně lískové nebo vrbové proutky. Z exotičtějších materiálů jsou známé hlavně rákosky z ratanu nebo pedigu.
Kromě klasických rovných rákosek existují i vylepšené s rukojetí buď vyrobené jako držadlo z kůže, nebo s koncem rukojeti zahnutým do obloučku – tzv. španělky.“
http://vibrato­ry.net/sexype­die/rakoska/

Rákos a rákoska mají jen stejný původ protože se rákoska vyráběla původně z rákosu, ale později z jiných materiálů, jak je uvedené výš, ale název, i když se vyrábí z jiného druhu materiálu, zůstal.

„Řekne-li se dnes rákoska a neuvede se bližší specifikace, povětšinou se myslí na hůlku zhotovenou z ratanu.“
Historie rákosky
http://www.bdsm­.cz/articles/44-rakoska-1

Španělská rákoska se vyráběla z ratanu, rotnagu, třtiny nikoliv z rákosu, který roste u nás…
(z hol. < indonés.) liánovitá palma s pružnými dlouhými stonky, bot. rod Calamus
• dřevo této palmy, tzv. španělský rákos (na deštníky, hole, rákosky, koše, výplety nábytku.-
http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web­.php/slovo/ro­tang-ratan

PSJC uvádí a) hůl nebo b) prut na klepání šatstva a bití dětí.

2. homonymum rákos = křik,; rákosit = klábosit od rámus, halas apod. Přijato ze slovenštiny rákoš – křik, lomoz, původně krajinský sněm, množství, houf jedinců. – ve slc. dodnes.
V polštině = odboj, povstání. v 16. st. rokoš = vzbouření. T
Původ z maďarského názvu roviny Rakos u Pešti, kde Maďaři za starých dob mívali sněmy.

Opět je vidět, že není všechno tak, jak se jeví, rákoska není jako rákoska.

Upravil/a: annas

SSČ
rákoska, -y ž pružná hůlka (pův. z rákosu): dostat výprask rákoskou
SSJČ
rákoska, -y ž. (2. mn. -sek)

1. tenká pružná hůl, pův. ze španělského rákosu (užívaná, zvl. dř., k trestání dětí): dostat výprask r-ou; hrozit r-ou
†2. hůl ze španělského rákosu, španělka (Vrchl., Rais aj.)

To si piš. Není každý „ranař“, kdo každé ráno vstává.

Upravil/a: quentos