Lze spočítat, kolik obětí v srpnu 68´ bylo zapříčiněno civilním násilným odporem a kolik bez příčiny okupujícími vojsky?

Největší oběť národa, že národ nezapnul mozek a skočil na blábolky soudruha Dubčeka, který pět let studoval komunismus v Moskvě a poté měl zájem o jiný komunismus. Jako šéf UVKSČ si musel být vědom, že jsme součástí Varšavské Smlouvy se všemi závazky. Pobláznil národ, ale pouze zajistil přísun raket země-vzduch, normalizaci, kde většina národa začala normalizovat, výchovu Husákovců a přítomnost vojsk na 40 let, obětí nebylo mnoho tak, jako asi tři měsíce dopravních nehod. Ještě, že nedošlo k vojenskému odporu, to by nás smetli během krátké doby, rozkaz pro vojáky byl potlačit kontrarevoluci, první várka Sovětů vojáků někteří nevěděli ani kde jsou, tato várka byla po měsící vyměněna.

Civilní násilný, ale ani vojenský odpor nebyl téměř žádný. Nakonec sama vláda vyzívala občany aby odpor nekladli. Byl pouze odpor pasivní, kde občané dávali najevo nesouhlas s okupací. Odpor spočíval hlavně v diskusích s vojáky a vyvěšování různých plakátů a transparentů. Toho bylo hodně. Jakýsi aktivní odpor skončil okamžitě po vypálení dávky z kulometu do vzduchu. Objektivně trpělivost vojáků byla veliká !!!!! Oni plnili rozkazy!! Končil jsem v té době vojenskou službu na letišti v Milovicích Mladé. Naštěstí jsem byl v té době již v civilu. Můj švagr sloužil u tankového praporu v Milovicích a okupaci zažil jako velitel. V kasárnách odmítli cizím vojákům dodat vodu. Zcela úměrně situaci, Rusové postavili ke zdi velitele pod kulomety ke zdi a nepustili je, dokud vodu nedostali. Prostě řešili svou situaci za kterou oni zcela určitě nemohli!!!