Únor je výjimka, ale jinak se střídá 30 a 31 dnů. Otázka se totiž opakuje.
Proč to tak je, si můžete přečíst v odkazu.
„V kalendářích lze pak vystopovat zhruba 3 základní schémata, jak uspořádat ony díly roku, jimž se vlastně jen ze setrvačnosti říká "měsíce“. Jsou to:
Ad a) Tento systém je asi nejstarší a je přirozeným dědicem lunisolárního kalendáře. Ten používali Římané až do Caesarovy reformy z r. 46 př.n.l., která vešla do dějin jako reforma juliánská. Aby bylo dosaženo délky slunečního roku, střídaly se měsíce o 31 a 30 dnech. Římský rok začínal původně březnem, takže na poslední měsíc (únor) zbylo 28 dnů. Do něj se také vkládal den v přestupném roce a tuto tradici dodržujeme dosud, i když od Ceasarových dob začínáme rok 1. lednem. Později došlo ještě k určitému „přerozdělování“ dnů mezi měsíci, takže náš současný kalendář už působí poněkud chaoticky (dvakrát za rok následují po sobě 2 měsíce o 31 dnech). Najít pro tento model funkci s(M) je jakž takž snadné za předpokladu, že se jakoby vrátíme k původnímu římskému začátku roku 1. března, tzn. že leden a únor budeme považovat za třináctý a čtrnáctý měsíc předchozího roku."
Podrobnosti si můžete přečíst v odkazu na článek „Římský kalendář jako základ kalendáře dnešního“
https://www.valka.cz/11187-Rimsky-kalendar-jako-zaklad-kalendare-dnesniho
„N například proč rok začíná prvním lednem, proč se měsíce v mnoha světových jazycích nazývají tak, jak se nazývají, proč má únor 28 dní, proč má naopak červenec i srpen dní 31, přestože jsou v kalendáři hned za sebou, proč se přestupný den jednou za čtyři roky připojuje právě k únoru…“
7Kdo udělil odpovědi palec? led, jepik, Mc Merkurion, independent, zbyndo, EKSOT123, vlah
před 2127 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
a raz za 4 roky majú 91 dní… zabudol básnik povedať.
S dôverou sa obráťte na stredovekých tvorcov kalendárov, ktorí si čas
prispôsobovali svojim potrebám. Kedysi, pred kresťanskou úpravou pápežom
Gregorom, sa používal tzv Juliánsky kalendár (Július Cézar) ktorý určil
pôvodne rovnaké dĺžky jednotlivých mesiacov, ale to „astronómia verzus
matematika“ nevychádzalo, preto určil jeden mesiac v roku kratší. Ale
vzhľadom na svoju ješitnosť, nemohol predsa jeho mesiac byť rovnako dlhý
ako ostatné a preto Júl bol o deň dlhší. A kedže to ani tak
newvychádzalo, populisticky rozhodol, striedanie dlhších a kratších
mesiacov a na chudáka Február pribudol ten zvyšok, ktorý nik nechcel. Raz za
4 roky sa mu pridával jeden deň, na ukľudnenie nervov. Taká je skutočná
pravda o dĺžkach jednotlivých mesiacov. Bola som vtedy tam a bránila
votrelcovi z nebies v jeho mesačnom rovnostárstve. Nie, každému podľa
zásluh, platí to aj o kalendárnych mesiacoch.
Vo februári vrcholí boj Zimy s Jarou, radšej nech to obdobie ostane kratšie
aspoň kalendárne 🙂
Tu už sa chlapci, unavení zo sánkovačiek, tešia na marec, keď
v kraťasoch začínajú hrať guličky, dievčatá odhadzujú kožúšky a
šatky a v plnej paráde zbierajú prvé hrejivé lúče Slnka…
Upravil/a: led
0 Nominace Nahlásit |
Keď vynásobiš 30×12,je to 360,to je málo, prečo nespočítaš napr.červen,červenec,srpen,to je 92,myslím že to je vypočítane na zlomok sekundy,aj ten každý štvrtý priestupný rok s 29 daňovým ùnorom
1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?mosoj Nahlásit |
Led, vaše myšlenka o únoru zkracujícím zimu mi připomíná tento
vtip:
Po druhé světové válce se znovu vytyčovala hranice mezi Sovětským svazem
a Polskem. Sovětsko-polská vytyčovací komise s mapou procházela celou
trasu nové hranice, když tu náhle s vyděšením zjistila, že přesně na
hranici stojí dům. A nově navržená hranice ho dělí přesně v půli.
Kuchyň na jedné straně hranice, zrovna tak světnice, ložnice a chlívek na
druhé.Komise tedy zabušila na dveře, aby to s majitelem domu nějak
projednala. Po delší době se dveře otevřely, vykoukl starý, plesnivý
dědek.
„Dobrý den, pane, my tady vytyčujeme novou hranici, a hranice vám přesně
půlí dům, a tak se vás chceme zeptat, chcete žít radši v Polsku, nebo
v Sovětském svazu?“
„Víte, tak to já nevím, já se musím zeptat ženy,“ řekl dědek a
zalezl. Po hodné chvíli zase vyhlédl ze dveří a povídá: „Tak žena
říká, že radši v Polsku.“ „A proč právě v Polsku?“ ptá se
vedoucí vytyčovací komise. „Tak to já nevím, to se musím zeptat
ženy,“ řekl dědek a zalezl zpět. Po ještě delší chvíli opět vykoukl
a povídá: „Tak žena říká, že prej v Rusku jsou větší mrazy!“
O takom delení, kde čiara delila aj domy a nábytok, bol dokonca aj film, mám pocit, že dokonca z ČSFilm Barrandov (v čase ČSSR)
annas | 5283 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2637 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1356 | |
led | 1348 | |
aliendrone | 1172 | |
zjentek | 1064 | |
Kelt | 1005 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |