Odpoveď byla označena jako užitečná
Bořivoj I. (mezi 852 a 855 – mezi 888 a 890, byl první historicky
doložený český panovník a zároveň první panovník křesťanský.
Podle Kosmovy kroniky byl Bořivoj Přemyslovec a syn bájného knížete
Hostivíta (tedy potomek mýtické kněžny Libuše a Přemysla Oráče).
Historici si dodnes kladou otázky týkající se jeho původu, ačkoliv ten je
dnes už jen obtížně prokazatelný.
Podle Kristiánovy legendy přijal Bořivoj se svou ženou křest na Velehradě od arcibiskupa Metoděje. Datování křtu je problematické, nejčastěji se uvádí k roku 883. I když už předtím bylo v r. 845 pokřtěno 14 českých knížat (duces Boemanorum) na sněmu v bavorském Řezně (Regensburg), Bořivojova konverze se jeví jako skutečný počátek christianizace země. Křtem na Moravě čelil Bořivoj expanzivním snahám východofranských panovníků a bavorských biskupů.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Bo%C5%99ivoj_I.
2 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?vagra, Andělé Nahlásit |
Otázka nemá žádné další odpovědi.
Prvním pokřtěným knížetem z českých knížat určitě nebyl Bořivoj I. To ostatně pootvrzuje i historik Dušan Třeštík. V roce 845 totiž Bořivoj nebyl ani na světě. Přemyslovci v té době ani nebyli ústředním knížectvím Českých zemí, protože Čechy byly součástí Bavorské Východní Marky a tvořilo je 15 hradišť složených z malých knížectví (kmenů). I když letopisci neuvádějí jména českých knížat pokřtěných v Řezně byl mezi nimi s největší pravděpodobností historicky doložený kníže Vistrach. Jediná zmínka o Vistrachovi pochází z Fuldských letopisů, které se zmiňují o jeho otcovském vztahu ke Slavitahovi. Díky vhodnému časovému rozpoložení událostí je pravděpodobné, že se vévoda Vistrach účastnil společně s dalšími 13 knížaty křtu v Řezně roku 845. Tehdy byla knížata vystavena hrozbě v podobě Východofranské říše, a proto se snad nechali pokřtít.