Je vašemu srdci bližší způsob života USA, anebo způsob života Indie? Uvádím pouze dvě velmoci (i když Rusko a Čínu rozhodně není vhodné opomíjet, o jejich způsobech příliš nevím). 🙏 Haré Krišna
(Jdi za hlasem svého srdce, zisk tvůj život neutváří. -zjentek)
Zajímavá 0 před 626 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Rozhodně ani jedno.. Kdybych musel, tak volím Indii. Ale oba státy, obě kultury mají svoje problémy, blbé podmínky (v něčem).
Vlastní cestou, nebo společnou cestou, ale mimo EU. Tou vlastní
myslím – proč někoho kopírovat a nezařídit si to po svém, tak jak je
to ideální…
Monarchistickou, dobře vedenou a organizovanou, se svobodnou ekonomikou, volný
trh, nulové daně, vyspělou, obnovující staré kulutry/civilizace a brát si
z nich to nejlepší (z organizace, ale i umění a přístupu k životu..
podporující „primitivní“ a nekonzumní život, ale zároveň i bohatou
kulturu a vývoj), jednoduché zákony a byrokracie, bez větších regulací,
atd.
Cesou spravedlnosti, správného vedední a efektivní organizace; cestou
blahobytu, morálky/lidskosti (dobrých mravů), svobody – bez zbytečných
závazků (vůči státu atd), cestou spokojenosti/štěstí, přátelství a
zároveň povznášející duchovno a kulturu/civilizaci (stavby, čistota,
technologie, umění, poezie – a aby byl takový i život, tj. poetický.
Ale v republice to nejde; jak se říká monarchie je poezie a republika je jen
próza a to dost bídná).
Už ve starověku (i později) jsem měli doslova velkolepé říše,
civilizace a kultury, které si v ničem nezadaly s dnenší dobou a
v lecčem fungovaly líp (anebo alespoň něco měly lepšího/snazšího,
efektivnějšího, nádhernějšího). Byly tu mezopotámské říše a
království jako Sumer, Akkad, Babylonie, pak Perská říše, Římská,
Egypt, africká království/říše, Čína (a jiný východ) stejně jako
indické státy a různě novodobější říše (Osmanská, Safiovská,
Mughalská,…) a každá mělo něco v čem byly kulutrně skvělé. Osobně
si myslím, že ještě v tomto století dojde k určité obnově a kombinací
těch historických říší (tolik druhů systémů – právních,
organizačních/správních, politických, přístupů k životu,
umění/kultur, architektury,…). Bohaté – dochuvně/kulturně i jinak,
včetně materiálního.
Takže bych uvítal kdyby Evropa (a nejen) ta prošla jistou obnovou/návratem,
restaurací, reformami a přeměnou v nové (i staré) způsoby a řád.
Upravil/a: Disraeli
1Kdo udělil odpovědi palec? aliendrone
před 626 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Všude je a BUDE chléb o 2 kůrkách, nic si nenamlouvej. On i ten indický šílený bordel (jak ten na ulicích, tak v administrativní správě) není nic moc.
Osobně jsem pro autoritativní způsob vlády, ovšem nikoliv z nějakých pitomých ideologických důvodů (to je dobré akorát pro plebs, aby „se radoval za NIC“), ale ryze z praktického hlediska (efektivita). Krásnou ukázkou toho je dnešní Čína, která si udržela autoritářskou formu vlády, ALE ZBAVILA SE HLOUPÉHO BOLŠEVICKÉHO BALASTU (stupídní ideologie).
To je také důvod, PROČ „Čína jede“, zatímco západ jde do sraček čím dál tím rychleji Přičemž pozoruhodné na tom je, že NAVZDORY tomu, že tam mají „krvavou nesvobodnou totalitu“ se Číňané mají den ze dne LÉPE a neustále zavádí nové sociální vymožeosti, tak u nás, ve „svobodné demokracii“ se sociální vymoženost OMEZUJÍ a lidé se mají zpravidla den ze dne HŮŘE! A to v Číně měli ještě před půl stoletím za „velkého bolševického předsedy Maa“ HLADOMORY!
Zkrátka ono je jedno, KDE žiješ. Podstatné je KDO vládne. Je fuk, jestli půjde o „osvíceného monarchu“ jak by chtěl Disraelu nebo jestli půjde o inteligentní technokratickou diktaturu (to by se líbílo mně), podstatné je, aby to nebyly jen zástupné loutky jakými jsou „demokratické“ vlády (fackovací panáci pro veřejnost, na které se „to svede“) SKUTEČNEHO VLÁDCE – globálního kapitálu (jak je tomu u nás „na západě“). Proto je jedno, jestli „vládne“ Bureš nebo Fiala, OBA zpívají podle STEJNÝCH not. Ale to je na jinou a dlouhou diskuzi. Tak PROČ se cpát někam jinam, když doma jsem TADY? Není důstojnější zůstat a nakonec s dem(ent)okratickým xindlem i s jeho páníčky „ozdobit“ pouliční osvětlení? 😉
0 Nominace Nahlásit |
Pro doplnění smyslu otázky uvádím- zůstat „malým“ je na světě trvale neudržitelné, pokud pro velmoci nejde o stát světového významu (náboženství, banky, daňové ráje… nikoli montovny).
Osobní připomínka: Myslím si, že většinu z vás Evropanů hodně překvapí „tichá“ Indie (mimo jiné svou disciplinovaností obyvatel). Jen málokterý z původních obyvatel Evropy se před Indy kloní a to je IMHO chyba. 🙏 Haribol
Indie má skvělou historii, skvělé kultury, objevy, osobnosti, civilizace, říše, jedny z nejstarších a zde docela opomíjech… ale dnes NIC MOC. Problémů, že se nedají spočítat. ;)
To s těmi malými státy samozřejmě není pravda. A když už, tak proč
mají některé svétový význam (a lepší podmínky, ekonomiku, atd) a jiné
ne? A přírodním bohastvím to není… Co je malý nebo velký stát je taky
poměrně relativní. Mikrostáty jsou už lépe vymezeny a i ty mají svou
samostatnost, suverenitu atd., přestože třeba „nemají nic“ (významené
náboženství/teokracii, nejsou to daňové ráje… a navíc to, že je
stát daňovým rájem nebo má rozumné hospodaření, nízké daně, skoro
žádnou byrokracii a zatížení na občana – tak jen proto, že si to tak
zařídili a že jsou tak vedeni/organizováni. ¨Každý stát by mohl být
„daňovým rájem“).
Naopak v dnešní době je na vzestupu spíš separatismus, různé
„nacionalisitcké“ a regionální tendence o osamostatnění.