„Kopečkování“ rýže

ano dělám kopečky, pěkně to vypadá a i oko se potřebuje najíst

Roztrhnu pytlík a vysypu … jakýpak s tím s*aní, milá paní! 🙂

Jsem na tom podobně, Berušinko :) Když kuchtím jenom pro sebe, s kopečkováním se nezdržuju. Pokud chystám jídlo komukoliv druhýmu, s těma hromádkama si klidně vyhraju a nevnímám to jako nějaký vopruz. Ale ty kopečky dělám spíš jen u rizota. Nebo když máme rýži jako přílohu ke kuřeti atd. Pokud je k rýži nějaká omáčka, je lepší, když nekopečkuješ a pěkně to „rozčochráš“. Do kopečku totiž ta omáčka nepronikne, kdežto do rozčochrané rýže jo :)

většinou kopečkuju – klepnout to na talíř šufánkem není žádná práce navíc, to spíš to rozhrnování.

kopečkuji.

jím i očima.

Já taky „kopečkuju“. 🙂 Líbí se mi, jak to vypadá.

Kopečkuji a potom „rozčochrám“. Bože, co je to za výraz? Podobá se to slovu rozchrochtám…:)))