Kolik sklenek červeného vína pak dožene jeho „píče“ ke vzteku?

Boha jeho po víně se přece zpívá. Blbne se po pivě.

Já jsem možná nadprůměrný píč červeného, ostatně zrovna před chvílí jsem vyprázdnil skleničku. Ale nikdy, ani v dobách mé průměrnosti v oboru, jsem nezažil, že by mě dovedlo červené víno ke vzteku.
Naopak, duševní pohoda, zvýšený výskyt zajímavých myšlenek a taková ta příjemná „vláčnost“, se kterou uléhám do postele, to je to, co já mám po červeném víně. A vyzkoučeno je, že tyto stavy kulminují po jedné sedmičce. Až si říkám, že naši předci věděli, proč to lahvují zrovna do tohoto objemu.

Můžete se řídit radou moudrých, ale vždy pamatovat – všeho s mírou. Upřednostnit kvaliltu před kvantitou.

Přece „ten, kdo se při víně směje, ten žije déle.“ (staří Moravané)

„S vínem sílu neměř, neboť mnohého zahubilo. Víno pij vždy jen po malých sklenkách. Ku půnebí jej tiskni a po jazyku válej“ (MUDr. F. Hrubý)

http://old.hrus­ky.cz/index.php?id=81

„Ve víně je pravda. V krabicovém přiměřeně nižší kvality“ Jan Sobotka

https://books­.google.cz/bo­oks?id=lofsfN0PX7EC&pg­=PA15&lpg=PA15&dq=ve+v%C­3%ADn%C4%9B+je+p­ravda.+V+krabi­cov%C3%A9m+ni%C5%BE%C5%A­1%C3%AD+kvali­ty&source=bl&ot­s=5sf3PG9rat&sig=03di­ZyP5bxpGvnN2HjA­Y1QXU21Y&hl=cs&sa=X&ved=­2ahUKEwiCkLiD3Kje­AhXMDuwKHQPNDmwQ6A­EwAHoECAkQAQ#v=o­nepage&q=ve%20v%­C3%ADn%C4%9B%20je­%20pravda.%20V%20kra­bicov%C3%A9m%2­0ni%C5%BE%C5%A1%C3%AD%20­kvality&f=fal­se

Upravil/a: annas

To je různé, já to většinou zaznamenám až tehdy, když je to škopíček poslední…

Stačí jediný hlt, pokud je to víno z „krabice“! ;) :D :D

Nechápu jak je možné, že TOHLE nevíš/nezkusil – jediné co je hladce překoná jsou v Práglu doslova pověstná do PETek stáčená moravská sudová vína (dokáží konzumovat jen bezďáci)!

Viděl jsem video, kde do něj vložili měděný a železný hřebík a tím rozsvítili LED baterku! :) :D :D

Opice jsou různé, tu a tam ji má někdo hodně nepříjemnou, nebo tedy až vzteklou. Nebo ještě hůř: to mě pozval jeden spolubydlící na ubytovně, pilo se pilo, a najednou jsem na něm začal pozorovat změny výrazu. Jakoby mě přestával chvílemi poznávat. A opravdu, stupňovalo se to, až to řekl rovnou: kdo seš, co tu děláš a začal se na mě sápat. Nelze zcela vyloučit, že v oslabeném stavu se ho zmocňuje zlý duch.
Ale jak píšou chlapi, po víně se zpívá, ale podle mě je to tak i u piva či kořalky. dobrá nálada, otevřenost (ve víně je pravda). Osobně s tím mám špatné zkušenosti, člověk pak přátelům může bez rozmyslu slíbit něco … Zkrátka není dodrá v takovém stavu řešit nic důležitého.

Nezáleží na víně, ale na píči. Já jsem po několika skleničkách spíše vláčný a smířlivý.
BTW: Možná jedině, kdyby se jednalo o tzv. šuškavé víno. Pak stačí jediný doušek.