Kolik občanů východního bloku si již nyní uvědomuje, jak šeredně jsme se spletli, když jsme vybojovali „lepší svět“?

Blbě jsme naletěli Západu, který jsme si za bolševika idealizovali. Tehdy tam ještě byla svoboda a volný trh, ne tenhle kolektivní socialismus.

Horší nebo lepší a ve srovnání s čím? Něco na jídlo si vždy koupím, cestovat nemusím. Ale to je třeba vidět dál než na špičku nosu.

Nezahubí, protože „Poslední bitva ještě nevzplála. To víš, boj za lepší zítřek dnes neskončil, soudruhu! Dejte se na pochod!“ Až opět zavlajou rudé trenýrky nad večerní Prahou a Kléma vystoupí na balkón a řekne „vláda podala demisi“, hradní nádvoří a přilehlé ulice budou zaplněny více, než když zpívala Marta Kubišová svou Modlitbu.
Jistě čekáte takovou odpověď, když máme teď „komerční dnešek“. Prázdné regály a omezené cestování jsme již zažili mnohokrát a ještě bude vícekrát, než nastane „světový mír a zbraně se promění v hudební nástroje.“

Do prázdných regálů daleko. Já jsem je zažil, když jsme byli služebně v Polsku za stávkování Solidarnošči. Prázdné, ale úplně prázdné regály, vevnitř prodavačky a před krámem obrovská fronta.