Lze dohledat za tatíčka Masaryka za Německa, při budování socialismu do
roku 1959, při přechodu ke komunismu do roku 1968 a v normalizaci.
Nyní v kapitalismu je to jenom přes milion Čechů kteří mají problém
s bydlením. Zdroj. Rádio žurnál.
Zajímavá 0 před 491 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Problematika „bydlení“ je natolik rozsáhlá (a přitom je KLÍČOVÁ v globálkapitálním systému > hypotéky a úvěrování obecně), že nemá smysl se zde pachtit s odpovědí (smysluplnou). A to i v případě takto „jednoduché“ otázky.
0 Nominace Nahlásit |
Na otázku nelze odpovědět, protože neexistují žádné statistiky, ze kterých by bylo lze spočítat procento obyvatelstva s „problematickým“ bydlením.
Ono je to, jak v tom vtipu, který má být spíše poučný, než vtipný:
To přijde Kohn za rabínem a říká: „Rebe, to se nehodí. Esterka furt nadává, že se pořádně nevyspí, protože děcka řvou. V tý naší malý světnici se to nedá, je nás tam deset. Rebe, poraďte, co dělat!“ Rabín přemýšlí, přemýšlí a říká: „Maj kury?“ „No, máme, rabi, proč?“ „A kočku, mají?“ „No, máme rabi.“ Tak vezmou tu kočku, i ty kury, a všecko si to nastěhujou k nim do tý cimry." „No, dobře rabi, ale já nechápu…“ „Voni nemusej chápat. Chtějí poradit?“ „No, chci!“ „No tak! Vezmou ty kury, tu kočku, nastěhujou si to do tý cimry a za nějaký tejden mi přijdou říct, co a jak!“
Tak Kohn odejde, a jak rabín poradil, tak udělá. Za tejden přijde a říká: „Rabi, voni mi špatně poradili. Ty kury kdákají, teďka Esterka si stěžuje, že sedaj na kraj sporáku jako na bidýlko, sere to všude možně…“ Rabín ho přeruší a říká: „Jo, jo. Maj souseda góje?“ „No, mám rabi, proč?“ „A má ten jejich soused prase?“ „No, jeden chová prase, no, ve chlívku!“ „No, tak zajdou za tím sousedem s flaškou, jestli by jim to prase nevypůjčil, že by si ho přestěhovali do tý jejich cimry.“ „Ale rabi…“ „Chtějí pomoct?“ „No, to chci!“ „Tak nepindaj, koupěj u Moritze flašku, zajdou za tím sousedem a uprosej ho, ať jim to prase vypůjčí.“
No tak Kohn poslechne, soused prase vypůjčí, a za tejden je zpátky u rabína a říká: „Rabi, nezlobějí se, ale to už se fakt nedá! To prase strašně smrdí, teďka je to trejfe, tu u nás byl Lehrmann, a sotva se mezuzy dotk, odplivl si a utekl. Esterka pláče, strašné, rabi, strašné!“ Tak rabi přemýšlí, přemýšlí, a pak říká: „No, tak voni jsou těžký případ, ale já to s nimi ještě zkusím: vrátěj to prase sousedovi. Kurám zase podestelou na dvorku v kurníku a všecky je tam přestěhujou. Kočku pošlou do polí chytat myši. Vyvětraj tu jejich ratejnu, zametou, Ester ať vomyje okna, dveře, jedno s druhým, no a přijdou mi říct, co a jak.“
Tak Kohn odejde, a za dva dny je zpátky a říká: „Rabi, voni mi dobře poradili! Jak řekli, tak jsme udělali: to trejfe prase jsme odvedli sousedovi, kury jsme s Esterkou přenosili do kurníku, Esterka vygruntovala, já ještě vybílil stěny, a všichni jsme moc spokojený! V tý naší světnici je vám, rabi, najednou tolik místa, a tak čisto!“ 🤷🏽♀️
Takže, víš co: „problematické“ bydlení mají, většinou, ti, kteří objektivně žádné problémy nemají. 🙃😂
1Kdo udělil odpovědi palec? aliendrone
před 491 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Nelze posuzovat jen bytovou situaci a počty byt§. Měnila se hlavně úroveň bydlení,
Obecně by se dalo říci, že za Masaryka se budovaly domovy pro pracující
(svobodárny).
Baťa město 😉
Po válce (50. léta) se začalo budovat a stavět ve městech. Lidé poznali,
že existuje splachovací WC, přímo v bytech. Že lze otočit kohoutkem a
teče voda, i teplá (v 1. kategorii) a dálkové vytápění. Kamna
nahrazovaly plynové sporáky. Do té doby byli zvyklí na WC společné
v pavlačových domech, na chodbách. na latríny a kadibudky na vsích.
Podpora státu pro výstavbu vlastních domků (nenávratné půjčky). Podpora
družstevního bydlení s účastí družstevníků (finančně
i fyzicky).
Zatím, co se v Praze, Brně, Plzni, Českých Budějovicích „krčili“ ě
až 3 rodiny (několik generací) v jednom bytě (3. a 4. kategorie).
protože nebyli ochotní jít jinam, za bytem a prací. V pohraničí (s NDR,
BRD) byl byt§ ve vlnách (vždy po dokončení výstavby sídliště) bytů
dostatek. Dostatek práce a náborové příspěvky pro inteligenci (lékaři,
soudci, učitelé aj.) a byt ihned k dispozici (60. –80. léa).
V padesátkách (zhruba od r. 1954) museli tito VŠ a SŠ odborníci
(zdravotní sestry) na umístěnky do pohraničí. Řada jich setrvala. Lékaři
se dostali k pořádné medicíně, získali praxi (nedělali 20 let
sekundáře a poslední podrž tašku ve FN a krajských špitálech, tam pak
někteří, se zkušenostmi odcházeli/vraceli se do vedoucích míst, na
primariáty, na soudy aj.).
V 70. a 80. letech byl dostatek míst v domovech důchodců. Pro
soběstačné i zdravé mladodůchodce. Po uvolnění městského bytu a
odchodu do domova důchodců, dostali Finanční odměnu od města (minimálně
kolem deseti tisíc). Nebo po sestěhování s mladými do vlastního domku. Do
bytu družstevního, státního či podnikového.
Pro velký zájem a tam, kde byly nižší kapacity míst, byla dávána
nějaký čas přednost osobám/páru, kdy měl jeden z nich nějak zdravotní
problém Byl dostatek i domů s pečovatelskou službou.
Pro důchodce v domovech byly organizovány/pořádány kulturní akce
(zpěváci, tanec, divadlo), zájezdy atp.
https://www.idnes.cz/finance/banky-a-sporeni/sonda-bydleni-hypoteky-stat-podpora-historie-1-republika.A180727_074701_sporeni_sov
https://www.idnes.cz/bydleni/rekonstrukce/prvni-republika-architektura-vychazky-prochazky-panelaky-sidliste-chalupa-topeni-retro-rekonstrukce.A181107_110011_rekonstrukce_web
https://vltava.rozhlas.cz/jak-jsme-chteli-bydlet-bytova-politika-prvni-republiky-muze-inspirovat-i-dnes-7671435
Záleží na tom, kdo, kdy a jak o těchto časech něco napíše. Ono toho na
internetu bude více.
Upravil/a: da ny
0 Nominace Nahlásit |