Podle trestního práva jsou veřejností tři lidé současně přítomní na místě.

Veřejný příslib musí být veřejně vyhlášen, tj. veřejnost musí mít možnost seznámit se s jeho obsahem; příslib musí být určen blíže neurčitým subjektům, které však mohou být omezeny např. místně či profesně. Forma vyhlášení není zákonem stanovena. Není zároveň podstatné, kolik osob se s příslibem reálně seznámilo, musí ale být veřejnosti umožněno seznámit se s obsahem příslibu.
Zdroj: http://www.epra­vo.cz/top/clan­ky/prislib-odmeny-96775.html

Pokud se veřejně pohoršuješ, je to tvůj problém 🙂

Veřejnost je tzv.. sociální skupina v širším slova smyslu. Je to jakékoliv množství lidí, mezi nimiž jsou vztahy, že se musí posuzovat společně. Např. žijí v jednom městě, okrese, kraji, zemi atd.

Z toho pohledu se rozlišuje – komunita, veřejnost, dav.

Ve svých poznámkách ze sociologie jsem našla, číslo kolem 150 osob, záleží na tom, zda jsou osloveni adresně nebo neadresně. Šlo o v veřejnosti z hlediska tematického členění společnosti – kulturní.
–
Že se opravdu liší pohledy na veřejnosti, potvrzuje sociologický slovník
"Veřejností se rozumí „…větší část společnosti zainteresovaná na výsledcích ekonomických a společenských aktivit s obecnějším dopadem, na řešení určitého společenského problému, respektive na společenském dění jako takovém“
(Velký sociologický slovník, Academia, Praha 1996, s. 1382)
…
Přehlédla jsem kategorii, omlouvám se. Proto doplňuji. Je samozřejmě rozdíl mezi veřejností z pohledu práva a sociologie.

V oblasti veřejjného ohrožení se za veřejnost považují více jako 2 osoby.

„Veřejné pohoršení“ ve smyslu § 47 odst. 1 písm. c) zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, nastává v případě současného naplnění tří znaků:
musí být spácháno veřejně,
jednání musí subjektivně pohoršovat zpravidla více než dvě osoby, které budou tomuto jednání obvykle přítomny současně, a musí být v rozporu s tím obsahem mravnosti, na němž se společnost shoduje.
Správní orgán neporovnává toto jednání s mravností stanovenou podle vlastních kritérií, nýbrž je poměřuje s obecnou společenskou shodou o obsahu mravnosti."

http://www.ptej­teseknihovny.cz/do­tazy/verejne-pohorseni

(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 2. 2004, čj. 2 As 69/2003–50)."

Upravil/a: annas

Myslím si, že veřejnost jsou všichni lidé, občané bez jakéhokoliv rozdílu (pohlaví, národnosti, náboženství, vzdělání, apod.). 🙂

Pojem „verejnosť“ nie je presne určená počtom ľudí. Viacmenej vo vašom prípade ide o vyjadrenia na verejne prístupnom mieste. Pokiaľ ide o kolegov v práci, je váš sľub prenesený verejne medzi kolegami, aj keď kolegovia v práci nie sú „verejnosť“.
Akýkoľvek prejav na verejnom mieste, tj. nie v privátnom, pozor krčma sa považuje za verejný priestor,(ale „klub gentlemanov“ kam je vstup len pre členov klubu, môže byť považovaný za privátny, no v prípade, že to s pitím preženiete a dáte to výrazne najavo, budíte „verejné pohoršenie“) bez ohľadu či vás počúva len jeden alebo 100 000 poslucháčov je prejav pred verejnosťou..

Všichni, mimo hospitalizovaných a vězněných.

Tak mne napadlo: pokud plivneš na politika, je to věřejný činitel a tak asi stačí jen jeden člověk.

Upravil/a: anonym