Kdybyste byli učitelem, byli byste spíše přísní, nebo mírní?

Necelé dva roky jsem jako externí učitel působil. Od studentů jsem vyžadoval objem a hloubku znalostí zhruba v tom rozsahu, v jakém to ode mne vyžadovali mí učitelé v dávných dobách. To znamená, že jsem na současné poměry byl velice přísný učitel.

Obojí krajnost je špatně. Asi bych zvolil metodu cukr a bič. Hlavně bych se snažil žáky/studenty zaujmout, protože jen od takových kantorů jsem se naučil to, co si pamatuju dodnes.

Upravil/a: Kepler

Opět kdybyste, nikdo nedokáže odpovědět, pokud v dané situaci neni

Neexistuje jednoznačná odpověď. Člověk se musí neustále přizpůsobovat měnícím se podmínkám. Tak, jako se vzájemně odlišují jednotliví žáci, liší se i celé kolektivy – třídy. Jsou třídy, kam se člověk dokonce těší a pak třídy, kdy se před hodinou budete potit krví, jako Ježíš před ukřižováním. Občas se potkáte s žákem – hovadem, na kterého neplatí ani zmíněný cukr, ani bič, prostě nic. Kdybych měl napsat, co jsem osobně zažil, tj. co mně bylo žákem sděleno, tak se mi zkroutí obrazovka monitoru do ruličky. Zásadně je třeba opustit myšlenku, že žáci dychtí po znalostech a rozsévání moudra ze strany učitele. Tak zhruba pro cca 20% žáků má smysl chodit učit, zbytek je víceméně „odpad“. Samozřejmě záleží na konkrétní škole, jsou i výjimky. Mluvím jen o tom, co jsem zažil sám a nebyly to jenom 2 roky externě. Dnes většinou žáci jedou na čtyřky a jde o to pouze projít. Pokud začnete tlačit na pilu, brzy se octnete v jisté místnosti, kde vám bude sděleno, jestli za ty neúspěchy nemůže náhodou pan učitel. Pak budou následovat hospitace, pohovory, výtky, rady… No a pak se buď přizpůsobíte, nebo odejdete. Dnes má pro školu větší cenu nevychovaný zmetek, než padesátiletý učitel – inženýr, odborník. Tomu totiž musí škola zaplatit, zatímco na toho zmetka peníze dostane. Proto se školství nachází tam, kde je. No a s tím mlácením nevychovanců to taky není tak jednoduché, jak se to může jevit. Za našeho mládí táhli většinou rodiče s kantory za jeden provaz, dnes už to neplatí. Nejblíže skutečnosti je vtip, kde žáček praví učiteli: „Pane učiteli, já vás nechci strašit, ale když se táta koukal na to moje pololetní vysvědčení říkal, jestli to na konci roku nebude lepší, tak že bude mazec!“

V žádném případě Keplerovu metodu cukr a bič

Byla bych tak „mírná“ a tak oblíbená, že bych nemusela ani zvedat hlas, a moje třída by byla nejlepší na škole:D

Podle „zásluh“. Na někoho přísná, na někoho mírná. Každému co zaslouží. 🙂

Jako jeden z mála kantorů bych jim do života něco dal, takže bych ty smrady midlil hlava nehlava ..preventivně, za každou kulišárnu, však oni by se nepotento…

Přísný učitel toho nejvíc naučí

Podle potřeby.

Obecně:
Zkraje je lepší přísnost, až si žáci zvyknou na systém
a začnou spolupracovat, lze zmírnit…