Zajímalo mě, jak Jiří Rejzek definuje trpaslíka.
“trpaslík, trpaslice, trpasličí. Stč. třpaslek, csl. trьpęstъkъ. V základu slova je složenina z *trь- (viz :tři,) a *pęstь (viz :pěst), tedy vlastně ‘(tvor) tři pěsti vysoký’”.

Kdyby jsou často chyby, jde o hypotetickou úvahu – kdyby nebylo kdyby, nebyly by chyby.

Myslím si, že dorozumění nesouví s výškou, ale stejně jako si nerozumí všichni lidé na světě, tak bychom si nemuseli rozumět s obry či trpaslíky. I když malé trpaslíky zaměstnávali velcí lidé., tudíž existovala nutnost rozumět si, pokud s nimi žijí. Při náhodném setkání nikoliv.

Vyplývá to i z toho, že současní Pygmejové, kteří žijí v sedmi zemích střední Afriky, jež jsou od sebe vzdáleny až dva tisíce kilometrů, si vyvinuli každý svou řeč, takže si navzájem nerozumějí, i když některá slova má stejný základ – stejně jako jazyky mají základ indoevropský atd.

Pygmej je tu vždycky jenom „Pygmée“. Anebo také Babinga.
Současní Pygmejové jsou vyšší, I když Homér v lliadě zmiňuje jejich výšku “velcí jako loket”. Ti současní jsou vyšší.

Jejich protikladem je název Babinga, bantuského původu a podle informace, již jsem získal od Yamindiho, by to mělo znamenat „ti, co pracují“. Je-li tomu tak, souvisí to s občasným polootrockým zaměstnáváním Pygmejů „velkými černochy“.
.
Jejich protikladem je název Babinga, bantuského původu a podle informace, již jsem získal od Yamindiho, by to mělo znamenat „ti, co pracují“. Je-li tomu tak, souvisí to s občasným polootrockým zaměstnáváním Pygmejů „velkými černochy"

„VÝLET DO KRÁLOVSTVÍ NEJMENŠÍCH LID“

http://www.czech-press.cz/index­.php?option=com_con­tent&view=arti­cle&id=60:vylet-do-kralovstvi-nejmenich-lidi-sp-1958903820&ca­tid=1628:2003-02&Itemid=148

Trpaslíkologie – Mgr. Václav Houfek
http://www.ces­katelevize.cz/po­rady/112639724­09-trpaslik/10161-trpaslikologie/

"Hojný výskyt stop trpaslíků v českých uhelných slojích.
Například o známé Věstonické Venuši se tvrdí, že se může jednat o nejstarší portrét trpasličí ženy.

Ale nejstarším historicky dochovaným dokumentem o trpaslících je starověký nápis na Harkhufově hrobce v Qubbet el-Hawa na západním břehu Nilu u Asuánu, v blízkosti prvního nilského kataraktu v Egyptě. Harkhuf žil ve 23. století př. n. l. a je to dnes vůbec nejstarší známý cestovatel, který kolem roku 2270 př. n. l. podnikl na příkaz faraónů Merenrého a Pjopije několik expedic na jih od Egypta. Možná se Harkhuf setkal s pralesními Pygmeji ze střední Afriky, možná se setkal s někým nám neznámým.

Známý je také lesní skřítek, polský lesownik nebo ruský lišij. Jeho podobu zpopularizovala ruská pohádka Mrazík, kde ho reprezentuje postava dědečka hříbečka s jeho známým výrokem „Kdybys nebyl hlupákem, nestal by ses medvědem“

Takže i trpaslíci mají svou historii…

Moje podobná otázka – přečtěte si názory, i když se netýkají jazyka, ale toho, že malí trpaslíci žili

https://www.od­povedi.cz/otaz­ky/jde-o-mytus-nebo-skutecnost-existovaly-v-davne-minulosti-rasy-ruzneho-vzrustu-obri-normalni-a-hobiti

Upravil/a: annas

1/ Existence trpaslíků je obecně pravděpodobnější než obrů. Je například doložena historická existence druhu člověka Homo Floriensis, který dorůstal do výšky asi 1m. U obrů to naráží na biomechanické problémy, lze si představit hominida vysokého např. 3 metry ale ne 15 metrů, jeho tělesná konstrukce by musela být velmi masivní a omezeně pohyblivá.
2/ Reálně existující velcí i malí tvorové vydávají zvuky člověkem slyšitelné, není tedy třeba předpokládat, že by bylo principiálně nemožné s velkými i malými hominidy komunikovat.

Krásne je snívať a prežívať divy a zázraky…Nekazme si to sprostou realitou.

Pygmejovia – to znamená zdravý dospelý človek je nižší ako 150cm, sú aj dnes rozšírení na celom svete, napríklad Pygmejovia, Krováci v Afrike, trpaslíči indiáni v Južnej Amerike, aj v Južnej a Juhovýchodnej Ázii sú celé oblasti s takýmito obyvateľmi. A predstavte si okrem malej výšky disponujú aj silným hlasom na rozdiel od vášho naivného predpokladu.
S obrami je to podobne.
Naivné rozprávkové predstavy vychádzajú zo starého známeho cestovateľského: „zväčšuj svoje zásluhy zveličovaním krasoopisovaním toho čo si videl, zažil, počul, aj keď to nemusí byť vždy pravda“ Len si pozrite dávne opisy napríklad Príbehy Marca Pola, Opis putovania Dona Quijote, plavby okolo sveta, Alebo klasiku Ilias, Odysea… vypočujte si staré povesti a rozprávky a vnímajte tie farbisté opisy zázrakov (dnes hravo vysvetliteľnými žiakom 1.ročníka ZŚ).

Na doplnění otázky nelze reagovat, protože je chybně
formulováno → vychází z mylného předpokladu.

Kapacita plic nemá vliv na sílu hlasu,
(hlas se netvoří ani nevzniká v plících).

»A obři na druhou stranu by měli gigantické plíce, které by vydávaly zvuky, které by lidskému uchu připadaly jako ”dunění.”« → Toto je nesmysl.