Dnesni mladi nemaji vycvik na slovenskych televiznich poradech, ktere byly v dobe Ceskoslovenska bezne, takze treba neznaji tolik slov. Ale ty jazyky jsou si tak podobne, ze to zas tak nevadi. Navic ceske deti v pohode sleduji treba slovenske youtubery, takze leccos taky pochyti.
Jina otazka je, co by bylo, kdyby nevzniklo Ceskoslovensko, nechteli bychom se trhnout od Rakouska (ciste hypoteticky), asi bychom umeli zas mnohem lepe nemecky. :)

Vztah češtiny i slovenštiny je daný historicky – beru 20. století – společné soužití v jedné republice, proto slovenštinu byo víc slyšet – političtí představitelé, pořady v rozhlase, později TV, zaměstnání, školy, sňatky, vojenská služba atd. Proto se objevily v češtině tzv. ćechoslovakismy.

Přiopomenu období 1. reopubliky – vztah CJ a SJ
Např. jazykový zákon z roku 1920 stanovil „jazyk československý jako oficiální státní jazyk v ČSR,, jímž mluví československý národ, který se skládal ze dvouvětívíí – Čechů a Slováků.

Kdo dnes zná význam slova českoslovenština?

Jenže od té doby došlo k dalším změnám – vzniku samostatné ČR a SR. Když chceme poslouchat slovenštinu, je možné poslouchat slovenské stanice. Není proto slovenštinu u nás tolik slyše, neobjevuje se pravidelně jako v minulosti..

Ale myslím, že porozumění SJ usnadňují východomoravská nářečí, která mají často blíž ke slovenštině než češtině a tvoří jakýsi most mezi češtinou a slovenštinou. To pravděpodobně přispívá významně k porozumění slovenštině i v ostatních oblastech.

Jenže nářečí se stávají nadnářečími, stírají se rozdíly mezi nimi, takže čím větší vzdálenost od Slovenska, tím také menší znalost slovenštiny, především u mladé generace.
Vždyť pro porozumění jazyku je třeba alespoň jeho pasivní znalost = rozumět čtenému a mluvenému slovu.

I když jsou jazyky blízké, liší se především rozdíly ve slovní zásobě, to také ztěžuje porozumění.

Kdyby nedošlo ke krizi v R-U, tak ČSR nevzniklo. My uměli blíž k úřední němčině, Slováci k úřední maďarštině. Ale oba jazyky by žily v mluveném projevy, běžně i psaném, takže bychom si rozuměli, až na některé výjimky.

Jenže kdyby jsou chyby, takže se uskutečnilo to, se uskutečnilo. Proto otázka vyjadřuje děj zdánlivý, představovaný,, takže by bylo, co by bylo …

Doplňuji:
Ale oba jazyky (čeština i slovenština) by žily v mluveném projevu, běžně i psaném, takže bychom si rozuměli …

víc diskuse

Upravil/a: annas

Čeština a slovenština jsou si bližší, než je jim polština (a jiné slovanské jazyky)…
😉

Každý jazyk sa stále vyvýja, je to vplyvom komunikácie medzi národmi, objavov a vývojom technológií. Je niekoľko málo jazykov, napríklad latinčina, ktoré sú považované za tzv.mrtvý jazyk, jazyk bez nasledujúceho vývoja.
Ak chcete poznať rozdiely medzi slovenčinou a češtinou z čias pred 1.svetovou vojnou, pozrite si dostupnú literatúru starších čias. Pozor, ale môže sa vám stať, že napríklad češtine z Cooperovho románu Poslední Mohykán z roku 1904 nebudete veľakrát rozumieť, prípadne nepochopíte vzájomné väzby slovných spojení.
Pokiaľ dva národy žijú v symbióze jedného štátu, ich jazyky si navzájom preberajú aj slovné zvraty, na Slovensku sa tak udomácňovali „čechizmy“ a v Čechách zase „slovakizmy“. Mnoho týchto vzájomne prebraných výrazov sa neskôr v danom jazyku aj udomácnilo.
Doplňuji:
Dôležité je chcieť si vzájomne rozumieť, kto nechce, nebude rozumieť ani dialektu susednej dediny.

Upravil/a: led

ako čech si otvorte českú knihu vydanú pred rokom 1900 a nebudete jej rozumieť.
to isté platí o slovenčine.

inak pre upresnenie si môžene napísať na kabinet slovakistiky ff uk na kabinetslovakistiky@seznam.cz

;-Q

Kdyby není kdyby.