Slovo pán mělo ve staročeštině 7 významů.
Tvar „pan“ byl jedním z nich.

Šlo o titul a uctivé oslovení muže, pův. mocensky nadřazeného, později též měšťana, příslušníka rodiny, toho, koho si vážím, světce.

V minulosti jsem našla staré obálky, na nichž byla adresa jako výraz úcty.
Vážený pán
pan Josef Novák …
Jsme si všichni rovni, proto výraz pán je archaismus.

Etymologický slovník.

Titul muže = pan, pán byl šlechtic, vládce, velkomožný pán, pán nad životem a smrtí apod.
Doplňuji:
Jasně „Vážený pan“ do adresy, ale v oslovení je spisovné v 5. pádě (imperativu), tj. „Vážený pane Nováku!“

Upravil/a: anonym

Zbývá odpovědět na první z otázek. Pan (krátce) se píše ve spojení se jménem nebo profesí, případně dalšími jevy (pan Novák, pan učitel, pan ředitel, pan doktor, pan Dokonalý /ironicky/…). Pán (dlouze) je zdvořilé synonymum pro muže (přišel za tebou nějaký pán) nebo synonymum „vládce“ (pán tvorstva, být svým vlastním pánem).

Pomůže-li Vám srovnání s angličtinou, pan krátce se přeloží jako Mr. (i to se pojí typicky se jménem či profesí: Mr. Smith, Mr. Bush, Mr. President, Mr. Doctor…), pán (dlouze) jako „gentleman“ (Who is that gentleman?; Ladies and gentlemen…) /případně „master“ v onom přeneseném významu „vládce“ – be one's own master, masters and slaves…/

A ano k poslední z otázek – vážený pan, jelikož zde se toto pojí opět se jménem.

pan je běžné oslovení muže a

pán to bylo dříve pojmenování z vyššího rodu třeba pán z Dubé , nebo pán Ježíš
Doplňuji:
pokud není šlechticem tak …pan

Upravil/a: hanulka11