Odpoveď byla označena jako užitečná
Olivetská, nebo Jeřábová hora?
Václav Lábus
Přes Olivetskou horu, výrazný vrchol (880 m) severně od přehrady na Černé Nise, vede frekventovaná turistická i lyžařská trasa. Rušno tu ale bylo mnohem dříve, neboť již od 18. století tudy prochází tzv. Nová Poutní cesta do Hejnic. A právě poutníkům vděčí hora za své biblické jméno. Na jednom ze stromů se zřejmě nacházelo vyobrazení biblické Olivetské hory. Své české pojmenování, vzniklé doslovným překladem z německého Ölberg (též Oelberg, Öhlberg), má vrch již od dob první republiky. Jen na okraj připomeňme, že v některých starých průvodcích se můžeme setkat i s podivným překladem „Olejová hora“. Ten vznikl nesprávným pochopením původního německého názvu. Toto jméno naštěstí zcela zapadlo.
Proč ale Jeřábová hora? S německým pojmenováním této významné
lokality to totiž tak jednoduché nebylo. Na většině map z první poloviny
20. století je u vrcholové kóty uvedeno neobvykle znějící jméno
Abschknochen. To si pro svou jedinečnost zaslouží vysvětlení: první
část, „Absch“, je totiž zjednodušená nářeční výslovnost
německého slova „Eberesche“, tj. jeřáb. Jméno (česky „Jeřábová
hora“) tedy odráží častý výskyt dřeviny, typické pro Jizerské hory.
Podobných příkladů, kdy oficiální jméno zachovává i v písemné
formě svou podobu mluvenou, bylo v německém pomístním názvosloví
poměrně málo. Také druhá část jména vychází z místního nářečí:
slovo „Knochen“ (doslova kost), případně „Knöchel“, znamenalo
v lidové mluvě také vrch. Vlastní Ölberg pak v některých mapách
označuje jihozápadní výběžek hory (kóta 837 m nad rozcestím Závory),
který české jméno nemá. Je ale třeba uvést, že v mnoha pramenech se
užití obou jmen dost liší. Například fojtecký badatel Anton Ressel
uvádí, že „Abschknochen je nejvyšší bod Olivetské hory“. A aby těch
zmatků nebylo dost, ve vojenských mapách z první poloviny 19. století se
neobjevuje žádný z připomínaných názvů – hora je pojmenována podle
vrcholového skaliska jako Grosse Steinberg. Jména Ölberg a Abschknochen jsou
tedy zřejmě mladšího data.
Pro úplnost dodejme, že kouzelné vrcholové partie Olivetské hory zaujaly
i jizerskohorské trampy, kteří si ji přejmenovali po svém – Island.
Dnešní cyklisté, lyžaři i pěší turisté si ale s tím, jakého jména
užívat, hlavu lámat nemusejí a v klidu se mohou kochat krajinou a
nádhernými výhledy, které Olivetská hora nabízí.
Zdroj: Časopis Krkonoše – Jizerské hory
1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?manon Nahlásit |
Otázka nemá žádné další odpovědi.
Pájo: Dík za hezké povídání. Máš u mne schovanou nominaci :) Zatím ji nedám, abych otázku hned neuzamkla, třeba ještě někdo něco zajímavého dodá :)
annas | 5913 | |
Drap | 4621 | |
led | 3002 | |
Kepler | 2836 | |
marci1 | 2240 | |
zjentek | 1650 | |
ivzez | 1445 | |
quentos | 1420 | |
aliendrone | 1413 | |
elkon | 1313 |
Divadlo |
Etiketa |
Kulturní akce |
Literatura |
Náboženství |
Ostatní kultura a společnost |
Historie |