Kde se prvně objevily polské golombki?

Odpoveď byla označena jako užitečná

Těžko říct. Není jasné, odkud pocházejí.

„Zelné závitky s mletým masem jako by se české kuchyni vyhýbaly. A když už v nějaké starší kuchařské knize figurují, tak coby specialita z jiné země. Holubky romské, holubce ukrajinské, golubce ruské, gołąbki polské. Plněný zelný list se přisuzuje kuchyni bulharské, rumunské, řecké, německé (Kohlrouladen, Krautrouladen). Někdy je vydáván (a jistě právem) za jídlo turecké a dokonce i perské. Holubky se vařily a vaří i na Slovensku, zejména na východě (slovenské plněné zelné listy).“

Protože se ve slovanských jazycích pokrm nazývá obdobně, dá se snadno vyvodit, že jeho název vznikl pro podobnost zelného závitku s tělem holuba – dříve také oblíbené delikatesy.

Zelí je stará plodina, kdo ale vymysel plnění listů masem, které zabelené připomínají holuby, těžko říct.

U nás v době Československa estovala ČSN na tzv. gazdovské zelí, které tento recept připomínalo.
Podle http://www.ro­dicka.cz/holub­ky-romsky-recept/

Tento pokrm je starý nejméně 100 let.

Znám holubce od známých, kteří se v roce 1947 vrátili z Ukrajiny do země svých předků, kteří odešli na Ukrajinu v 80. letech 19. století.

Recept přinesli s sebou. Holubce se naučili vařit na Ukrajině, která byla polským územím. Stejně zná recept Halina Pawlovská z Podkarpatské Ru­si.

Recept se mohl ale u nás objevit u nás již za 1. republiky, když Československo končilo dál na východě a působilo v této oblasti hodně Čechů. Napadl mě Ivan Olbrach a jeho příběh o Šuhajovi, nebo jeh Marijka Nevěrnice.

Zřejmě odtud se dostaly zelné závitky i na východní Slovensko, na Moravu a do Čech je přivezli tedy bývalí Češi, od Poláků je převzali v Lašsku, na Těšínsku apod.
–
Do Polska se dostaly v 19. století z Ukrajiny.

http://wielko­polskie.nasze­miasto.pl/arty­kul/golabki-nie-tylko-polskie,165051,ar­t,t,id,tm.html

Upravil/a: annas