Elektřina se ve velkém skladovat nedá, je to tak, jak píše kolegyně led. Máme ale přečerpávací vodní elektrárnu Dlouhé stráně: má dvě nádrže a v době přebytku energie v síti tuto energii spotřebovávají k čerpání vody ze spodní nádrže do nádrže horní, zatímco v době energetických špiček naopak průtokem vody z horní nádrže do spodní nádrže elektrickou energii vyrábějí. Takže se asi jediný možný způsob akumulace elektřiny. Rovněž díky propojení s evropskou energetickou sítí můžeme přebytky prodávat (ČR má kladnou bilanci)
0 Nominace Nahlásit |
elektrina sa neskladuje, pokiaľ za sklad nepovažujete akumulátor,
batériu.
Práve preto jestvuje tzv. zmluvný odber, tj objednaný elektrický príkon,
aby výrobca elektriny vedel, kedy musí dodať potrebný elektrický príkon ,
aby odberateľ mohol ísť na požadovaný výkon.
V časoch, keď nie je potrebný výkon, elektráreň znižuje výrobu, robí
servis zariadení, prípadne vyrobenú elektrinu využíva na iné pracovné
účely, napríklad prečerpávanie vody naspäť do vodnej nádrže.
Upravil/a: led
0 Nominace Nahlásit |
Elektřina vyrobená v elektrárnách se může uchovávat pouze formou
využití přečerpávacích elektráren, kdy se, v době přebytku, čerpá
voda z dolní nádrže do horní a v době potřeby se z horní nádrže
pouští voda na generátory, které opět elektřinu vyrábí a dodávají
zpět do sítě.
U nás je to přečerpávací elektrárna Dlouhé Stráně v Jeseníkách,
u Šumperka.
Jiná možnost z velkých elektráren (mimo drobných zdrojů – třeba
sluneční kolektory, v RD, do akumulátorů) není.
Ale vzhledem k propojení celých energetických systémů států celé Evropy
a i do Asie, je možno prodávat a přesouvat spotřebu mezi státy, podle
jejich momentální spotřeby, takže uchovávání není, v poslední době,
nijak aktuální.
0 Nominace Nahlásit |
Zpravidla se nikde neuchovává… Vyjímka: Přečerpávací elektrárny. Výroba elektřiny se reguluje tak aby odpovídala spotřebě. Z jisté (ne příliš velké) části jako samoregulující prvky mohou sloužit tepelné spotřebiče, které při zvýšeném napětí mají vyšší příkon, při sníženém napětí mají příkon nižší. Většina ostatních spotřebičů má nějakou reguaci výkonu (ať už z principu funkce, nebo zajištěnou dodatečně), takže nejsou příliš citlivé na výkyvy napětí.
0 Nominace Nahlásit |
Nadbytečný výkon elektráren se skladuje obtížně, vyrobená elektřina
se musí přeměnit na jiný druh energie a pak zpět, což je provázeno
ztrátami. Nejrozšířenější formou je přeměna na potenciální energii
vody, čerpané do výše položených nádrží. Ostatní formy jsou co do
objemu skladované energie pouhou tisícinou přečerpávání vody.
Jde o stlačování a zkapalňování vzduchu, nabíjení chemických
akumulátorů a kondenzátorů, roztáčení setrvačníků, hydrolýzu vody a
skladování vodíku nebo z vodíku a dusíku syntéza čpavku nebo syntéza
metanu z oxidu uhelnatého a vody. A nakonec i ohřev nebo naopak
zmrazování vody.
Zdroj: https://en.wikipedia.org/wiki/Grid_energy_storage
Upravil/a: mvk
0 Nominace Nahlásit |
Podobně též pracuje výrobní komplex Jaderné elektrárny Dukovany. Dotváří ho přečerpávací vodní elektrárna Dalešice, která byla postavena v souvislosti s výstavbou jaderné elektrárny. Nádrž průtočné vodní elektrárny Mohelno pak slouží nejen k vyrovnání odtoku z přečerpávací vodní elektrárny Dalešice, ale je i spodní nádrží pro čerpání. Je rezervoárem vody pro odběr chladicí vody Jadernou elektrárnou Dukovany a slouží k ředění jejích odpadních vod. Vodní elektrárna Mohelno byla postavena současně s přečerpávací vodní elektrárnou Dalešice.
0 Nominace Nahlásit |
Vy nás zkoušíte, nebo si děláte „srandu“, či jste veselá kopa?
🙂
Předpokládám, že jste chodil do ZŠ, nebo nejste již na 1. stupni
ZŠ…
Tam se žák dozví, že elektřinu elektrárny skladovat nemohou, maximálně
snížit výkon turbín.
Vy si ji doma můžete na čas „uchovat“, třeba nabitím velkých
baterií
0 Nominace Nahlásit |
Existují i jiná úložiště. Např. tuším v Austrálii teď zprovoznili akumulátorové úložiště schopné po určitou dobu vykrýt výpadek vnějšího přívodu energie pro menší město. Na dalších větších kapacitách se dále pracuje.
0 Nominace Nahlásit |
Může se uchovat v bateriových úložištích, může se z ní vyrobit vodík, syntetický zemní plyn.
0
před 1080 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Ve velkém se elektřina neskladuje, proto ji ČEZ vždycky rozprodává. Funguje to v zásadě stejně jako třeba náhradní zdroj elektřiny nebo agregát, akorát je to několika násobně větší. No, takže úkolem ČEZu je co nejvíce elektřiny prodat, i kdyby to mělo být za méně do zahraničí. V opačném případě se dá část elektřiny skladovat, ale ty ztráty jsou pak poměrně velké.
0
před 674 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
beno: Pořád platí, že akumulátory jsou na toto příliš drahé. Jo, nějaké pokusy jsou, ale s ne příliš velkým významem. Stejně tak výroba vodíku, nebo plynu: ty provozy jsou dost drahé na to, aby je někdo postavil komerčně s tím, že budou pracovat třeba jen dvě hodiny denně.
Ano, da ny, na ZŠ jsme brali druhy elektráren a přibližné procento
jejich výrobní kapacity vzhledem k celkové spotřebě. O přečerpávacích
elektrárnách vím také, ale to, že se elektřina nikde neskladuje, si
nepamatuji, že by nám kdokoli říkal, takže se to tam ne každý žák
dozví.
Vycházel jsem z toho, že existují powerbanky a čekal jsem, že existuje i
„něco většího“.
Člověk holt nemůže vědět vše, že, proto jsem položil tuto
otázku. :)
Střídavá se těžko skladuje 😉 a převod na stejnosměrný proud do akumulátorů a pak zpět také něco stojí. Navíc akumulátory jsou pro tyto účely zatím příliš drahé…
V Rusku prý skladují zkapalněný elektronový plyn, ale nedokážou ho uhlídat před vlastními zaměstnanci továrny, protože jim na to chodí s termoskami. Jedna litrová termoska prý stačí na celoroční provoz průměrné evropské domácnosti, nebo 155 km jízdy ruského elektromobilu!
annas | 5283 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2652 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1357 | |
led | 1356 | |
aliendrone | 1182 | |
zjentek | 1080 | |
Kelt | 1023 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |