Každý má právo na slabou chvilku, jakýsi okamžik slabosti. Má také právo na silnou chvilku? Nebo se nijak neprojevuje?

Odpoveď byla označena jako užitečná

Podle mne to právo každý má, ovšem ne vždy musí být právo naplněno Ta silná chvilka by šla zřejmě ztotožnit s u nás více používaným termínem 10 minut slávy. Myslím, že to může s důrazem na to může potkat opravdu každého. . Radikální závěry je nevhodné činit jak při slabé , tak i silné chvilce. Zde se opět hodí staré české : Žádná kaše se nejí tak horká, jak se uvaří.

4. Rád bych měl tak silnou chvilku, že bych dokázal změnit oběžné dráhy planet. Naštěstí to není možné. Kepler.

Souhlasím, že má každý právo na slabou chvilku.
Silná chvíle (chvilka mi sem „nesedne“) se podle mne většinou neprojevuje.

Ale co když je něčí silnou chvílí jeho nejslabší chvilka?

NIKDO nemá PRÁVO na slabou chvilku. Je zde jen potřeba chápat chvilkovou slabost/pochybení. A to podle úvahy: „Dnes ten, zítra onen, dřív či později nakonec i já…“

Se slabou/silnou chvilkou je to podobné jako s ranami – kdo chce dávat/dává, musí být připraven je přijmout. Dávat rány je obvykle snazší, kdo je ale nedokáže přijímat, kdo se toho bojí a chce se jim za KAŽDOU cenu vyhnout… je ztracen, žije už ve VLASTNÍM pekle. ;D :D :D

NIKDO není dokonalý (s vyjímkou Boha, pokud existuje), každý se musí smířit tím, že chyby dělá. Tak to prostě JE a jinak to NEJDE. :)