Občas na netu čtu, že nám mladejm chybí vojna.
K čemu ale byla dobrá? Když pominu kmetské hudrování na „nagelované
frajírky“, protože to podle mě hudrají bývalé „máničky“ na které
hudrali bývalí nevím-kdo, tak jediný přínos vojny je v příspěvcích na
netu, že vypadli z domu, naučili se uklízet, vycházet s pitomci, … tedy
nic, co by kompetentní rodiče nezvládli lépe a laciněji (možná
kompetentní rodiče co přihlašují své děti do skauta a platí jim
řidičák na náklaďák). A nikde nečtu „Na vojně jsme se perfektně
naučili střílet ze samopalu a pak jsme ho dostali domů a díky tomu nedojde,
k žádné multi-kulti mele jako tuhle ve Francii“
Ba naopak vojna podle mě dala hodně špatných věcí, z nichž nejhorší
je, že autorita je víc než morálka nebo zdravý rozum.
Doplňuji:
Vy tady pořád píšete věci, které se dají udělat správnou výchovou tedy
typu: „Jedeme na víkend ven. Když najdeme dům ve stejném stavu, jako když
jsme odjížděli, tak je nám jedno, co budete provádět mezitím.“
Já abych uznal, že vojna byla k něčemu kloudnému, kdyby tady bylo napsané
třeba:
„Díky vojně nedošlo v Kardašově Řečici k dalšímu mačetovému
útoku, protože jsem tam seděl já a útočníky jsem skolil tajným
vojenským drtibuchem“
ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce
Zajímavá 1Pro koho je otázka zajímavá? HonzikPernik před 4008 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
neviem, na čo bola dobrá, ale viem:
že to bola zbytočná pakáreň, je fakt, ale sú momenty v živote, kedy je skutočne nutné poslúchať, podriadiť sa potrebe kolektívu, väčšiny (rozumej aj vlasti). a to sa tam naučili.
drtivá väčšina to brala ako nutné zlo – ale nie nadarmo sa hovorí,
že všetko zlé je na niečo dobré.
a jednoznačne súhlasím so Sůwom, že neraz na vojne vznikli celoživotné
priateľstvá a muž, ktorý bol mal na vojne, mal u žien akosi rýdzejší
zvuk, nebol taký zženštilý, ako dnešní „chlapi“.
Doplňuji:
nemáte pravdu, rodinná výchova skutočne,m ale skutočne nemôže nahradiť
túto životnú skúsennosť.
v tom je ten rozdiel – neexistuje možnosť omylu, je to REALITA – vo vzťahoch, zodpovednosti (za seba i iných), odmenách i trestoch, ktoré život prináša.
vaše presvedčenie, že toto všetko dokáže i rodinná výchova, je
mylné – rodina vždy bude chrániť svojho člena pred tým zlým – vojna
nie.
je to proste taká malá hra na život.
takže to, čo vám dá zvs sa nedá dosiahnuť sebalepšou výchovou (a ak áno, takž rodič bude považovaný za zlého).
vojenská služba nie j e o tom – bojovať, ale byť pripravený
bojovať.
a nie iba na bojisku, ale aj v živote.
a mačetový útok nemá s vojnou nič spoločného, podobne ako so zlodejom, čo ukradol sádrového trpaslíka, či narkomanom, čo zabil pumpárku.
Upravil/a: arygnoc
0 Nominace Nahlásit |
Zkus nahodit toto téma mezi pár staršíma chlapama, kteří tu vojnu zažili a budou k nezastavení. Ono se po čase na to špatné zapomene a zážitků je za dva roky dost. Vznikala tady nejpevnější přátelství na celý život a mezi námi – i u žen míval větší hodnotu chlap který prošel vojnou … 🙂
0 Nominace Nahlásit |
To jsou pěkně pokroucené názory, píšeš tu nesmysly. Povinnost
vojenské služby se táhne dějinami od pradávna. Bývala to celoživotní
služba, potom se postupně zkracovala. Za Rakousko-UIherska byla sedmiletá
vojenská služba.
Kromě toho že dnešní liboví frajírci neznají nic takového, jako je
poslušnost a respekt vůči autoritám, tak vojna měla za úkol vycvičit
mladé muže fyzicky, naučit je disciplíně, pořádku, obsluhovat vojenskou
techniku, kamarádství, toleranci a soudržnosti. Mladí muži z domova
„nevypadli“, ale byli povoláni. Neznám natolik kompetentní rodiče,
kteří by z neopeřených chlapců dokázali za dva roky udělat chlapy tak,
jak to dokázaly ty dva roky na vojně.
Nejvíc ubohé ve tvé otázce je to, že se zde snažíš prezentovat jakousi
snahu o „moudrost“, přehlížení a zesměšňování minulosti. Vůbec jsi
nepochopil základní myšlenku vojenství, a tou je obranyschopnost země. Tvé
generaci hodně chybí poučení generací, které zažily války nebo
generací, které se s následky válek vyrovnávaly. Žiješ jenom pár let
v relativním přepychu a pohodlí a máš plnou hubu moudrostí, které
nevycházejí z žádných poznatků a zkušeností.
Zdravý rozum a morálka jsou k ničemu, pokud nejsou řízeny potřebou
všeobecného prospěchu. Vrátili jsme se jako společnost o pár desetiletí
zpátky. Žijeme v době pseudokapitalismu, kde je hlavní ideou společnosti
honba jednotlivců za mamonem. V době, kde se mladá a nezkušená generace
vyznačuje neslušností, neúctou a neschopností chápat jednotlivé děje
v jakýchkoliv souvislostech. Za to je své přihlouplé a nezralé teorie
ochotná bránit do posledního dechu. Kolik je ti vůbec let, že chceš
hodnotit něco, čemu viditelně vůbec nerozumíš?
Doplňuji:
Z tvého doplnění otázky vyplývá, že jsi naprostý mimoň.
Takže – armáda se vždy podílela na likvidaci škod a živelných pohrom,
a to je jeden z důvodů, proč si jejího působení v této zemi nesmírně
vážím. Při povodni to byli právě vojáci, kteří nejúčinněji řešili
její následky. Kdyby to nebyli mladí disciplinovaní lidé, kteří dokázali
poslechnout rozkaz a pomáhali tam, kde už zdecimované obyvatelstvo nemělo
sílu, tak bychom se s následky povodní vypořádávali celé pětiletky.
(A že těch „velkých vod“ s posledních letech bylo požehnaně,
co?)
Uvědom si, že armáda i v dnešní době za naši republiku plní
hospodářské a politické závazky nejen doma, ale i v zahraničí.Toto jsou
dnes mladí lidé ne příliš starší než ty, takže není ztracená ani
vaše generace.
Platilo v každé době, že společnost se dělí na lidi akční, kteří
své smýšlení vyjadřují vlastními postoji a prací, a na tlachaly, kteří
než by se k čemukoliv postavili čelem, tak budou na jakékoliv téma pouze
nesmyslně žvanit. Jsem moc zvědavá, kam se zařadíš ty.
Upravil/a: anonym
1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?mosoj Nahlásit |
Jo chybí, jako koze drbání !!!
To víš že tam nešel nikdo s radostí, ale je to o té branné povinnosti,
které mimochodem podléháš i ty !!
Jedno vím určitě, vojna nikomu neuškodila ani fyzicky ani psychicky.
Doplňuji:
Těžko diskutovat s někým který neví o čem mluví.
Upravil/a: mosoj
0 Nominace Nahlásit |
Ano, byla tam buzerace, ale…člověk se dostal do kolektivu stejně
starých lidí, prožíval s nimi stejné věci a navazovali se tím někdy
i přátelství na celý život.
Na vojně jsi se mohl naučit jezdit s náklaďákem, kluci si odtamtud
přinesli i řidičák na autobus ( a zdrama) čili měli zadarmo další
povolání, naučili se jezdit s pásovými vozidly (opět zadarmo), takže
řidičák na bagr, buldozer, popř. kolový jeřáb…zkrátka povolání,
které šlo převzít do civilu a nemuset za to platit.
Já mám třeba kurz na elektrocentrály (sice jsem ho nevyužil v civilu, ale
několik mých kamarádů ano), zrovna tak výcvik psů nebo
radiotelegrafisti…to všechno se opět dalo využít v civilu.
Zrovna tak při různých cvičeních člověk poznal co všechno vydrží (jak
říkávali velitelé..když už nemůžeš, tak ještě 10× můžeš…a to je
pravda).Člověk si říká, když to vydrží ti ostatní, tak to vydržím
také.Takže odolnost po psychické stránce, nesložit se při prvním
škobrtnutí.
Tenkrát jsme byl také naštvaný když jsem musel na vojnu, ale až po letech
v civilu si nakonec musím přiznat, že ta vojna byla k něčemu dobrá.
Kolik z dnešních mladých dokáže si alespoň ob den vyčistit boty (na
vojně každý den), přišít si knoflík, zalátat díru na kalhotech atd.To
jsou návyky, které si pak také člověk přinese do civilu a neuvědomí si,
že ho to vlastně naučila vojna.
A ještě jedna věc.Prakticky nám nepřišlo divné když jsme se normálně
bavili se Slovákama, zkrátka jsme jim rozumněli (vlastně v televizi se
střídali čeští a slovenští hlasatelé), takže žádný problém
s dorozumíváním…a ne jako dneska, že si mladí lidé se Slovákama už
nerozumí.
Doplňuji:
Ještě bych doplnil k tvému „vojna podle mě dala hodně špatných
věcí“, je to přesně to samé jako když mladý člověk odejde
v patnácti letech na internát.Pokud má dobrý základ z rodiny, internát
ho nezkazí, špatně vychovaného člověk ještě více zkazí internát.
A PŘESNĚ TAKHLE TO JE S VOJNOU.
Neznám ve svém okolí člověka, kterého vojna zkazila, ale znám hodně
lidí, které se na internátě naučili to co z domova neznali (drogy,
alkohol)…na vojně DROGY K DOSTÁNÍ NEBYLY a pokud byl voják chycen
s alkoholem, tak šel do basy (popř.měl zaražené vycházky, čili domácí
vězení, což obnášelo STÁLÁ PRÁCE NA ROTĚ).
Upravil/a: anonym
0 Nominace Nahlásit |
No to je tak…
0 Nominace Nahlásit |
Já byl akorát na odvodu a pak jsem se dostal na vysokou, takže mě těsně minula. Tehdy jsem si oddychl. Jenže teď lituju, protože jsem si mohl udělat v jejim rámci řidičák na náklaďáky, za který bych se teď nedoplatil.
0 Nominace Nahlásit |
No vojna není kojná,co tě bude obsluhovat a rozmazlovat.Možná by bylo dobré oprášit VHS a pustit si seriál Chlapci a chlapi,možná by tě to poučilo.
0 Nominace Nahlásit |
Minimálně naučila soběstačnosti a odpovědnosti.
-
Dneska jsou mamánkové, mladí kašlou na plno věcí. Stále tu čtu otázku
„Nudím se, co mám dělat“, skoro žádné koníčky a trvalejší zájem
o něco.
0 Nominace Nahlásit |
to co píšeš je pravda ,ale díky tomu měli právě zažitý takovýhle zkušenosti.
0 Nominace Nahlásit |
rodina je rodina,můžeš se na ni spolehnout,ale pravé přátelství vzniklo na vojně
0 Nominace Nahlásit |
Komoušům byla leda dobrá, aby měli koho buzerovat a byli pos*aní, kdyby Amíci zaútočili, tak aby je měl kdo bránit
0
před 4008 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Asi by to patřilo spíše do diskuze,
ale nějak se mi tu moc příspěvky do diskuze nedaří.
Chtěla jsem odpovědět, ale pak jsem se rozhodla si napřed přečíst
ostatní odpovědi a zjistila, že Ocko a Arygnoc napsali to, co si o vojně
myslím i já,
ale vyjádřili to mnohem lépe, než by se podařilo mně.
Hlavně Ocko!
I já si vážím toho, co armáda pro nás všechny dělala a dělá.
PS:
Omlouvám se, jestli jsem porušila pravidla.
0
před 4008 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvek