Jsou tyto moje myšlenky, které se týkají mého sebehodnocení, normální?

Tak si to porovnej, jak to vidím, třeba, já u sebe:

ad 1. Považuju se za naprosto shodně hodnotného člověka, jako jsi Ty nebo kdokoli jiný. Ne víc, ne míň. Dokonce nejsem ani nějak extrémně inteligentní, jenom, prostě a jednoduše, co mám, využívám na 100%, tedy alespoň o to usiluju. Tedy, rozdíl – v tomto – mezi mnou a většinou lidí je v tom, že nejsem líný – fysicky, kognitivně, a že se nebojím, zejména pravdy: protože pravda tě osvobodí.

ad 2. Nemyslím, vím, že tak 60–70% kolegů je na tom psychicky hůř než já.

ad 3. Ať jdu kamkoli, kdykoli, neporovnávám se s ostatními lidmi. Nezajímá mne to: mám své názory, své postoje, své potřeby, jak to mají jiní, mne příliš nezajímá (v tom směru jako Tebe). Pokud jdu na nákup do jakéhokoli obchodu, tak jsem v něm bůh, jako Ty nebo kdokoli jiný. Protože moje peníze, Tvoje peníze nebo peníze kohokoli jiného mají stejnou hodnotu: Kč 1.00 ode mne, jak Kč 1.00 od Tebe, tak Kč 1.00 od kohokoli jiného. Host jako host, zaplať si pívo a žvaň si, co chceš.

ad 4. Nepamatuju si, že by mi někdo letos řekl nadávku. Až tak „k tělu“ si lidi, co říkají nadávky, nepouštím. 🙂

ad 5. Jestliže mi někdo řekne, abych držel hubu, tak ho pošlu do prdele. Je ale pravda, že nepindám a nežvaním.

ad 6. Protože se dívám kolem sebe, tak se nepamatuju, kdy naposledy do mne někdo vrazil. Ale ano, když se to stalo, tak pokud to opravdu nebylo naschvál nebo něco podobného, tak se omluvíme zároveň a zároveň si řekneme, že se nic nestalo. Je to věc slušnosti. 🙂

ad 7. Pokud je to parafrasis, tak ne, neuhýbám. Pokud je to míněno tak, jak je to napsáno, tak holuby vyzvoním (Radlaufglocke), ale třeba hlemýždě přenáším. 🙂

ad 8. V případě, že někoho pozdravím, a on můj pozdrav neopětuje, tak předpokládám, že neslyšel, že neviděl, že byl zamyšlený nebo něco podobného (říká se tomu positivní myšlení). Nemyslím si nic: myslet znamená hovno vědět. Proto ho pozdravím znovu, příště, a tak, aby nemohl nevidět nebo nemohl neslyšet. Pokud ani tak neodpoví, tak ho prostě a jednoduše příště nezdravím. A proč mi na pozdrav neodpověděl, to mne nezajímá. Je to jeho věc, je to jeho právo, dokonce konstitučně zaručené, tedy nikoli má starost. 🙂

Jaký další důkaz ještě potřebuješ, abys pochopil, že nemáš žádné sebevědomí a že bys to měl řešit? Bez urážky, v životě musíš být neskutečná „kyselina“, musíš být svému okolí na obtíž – právě tady tím, co předvádíš.

Upravil/a: quentos

Vypadáš sympaťák, nepřečníváš a nic neuzurpuješ na úkor okolí. Zůstaň svůj a do smrti bys neměl překážet prakticky nikomu a ničemu 🤷‍♂️

Hm, musím přiznat, že podobné myšlenky mě občas taky napadají. Je to myslím důsledek neustálého podprahového tlaku ze všech stran, abych se poddal a neodporoval zlu. Nechci tomu podlehnout.
Takže moje odpověď zní: je to sice normální, ale koukej s tím něco dělat.
Třeba si uvědomit, že není jednoznačné, kdo je v kleci, mříž je z obou stran stejná.

Uvědom si, že své myšlenky můžeš kontrolovat, stejně tak názory a že je můžeš měnit. Pokud si myslíš a věříš, že jsi dobrý, tak se tak budeš také chovat. Pokud si myslíš, že jsi druhá liga, outsider, také to si ti vyplní. Můžeš změnit sám sebe tím, že změníš myšlenky.

Rokio, nase okoli se k nam chova podle toho, co my sami vyzarujeme. Pokud pusobis jako nejaky chuaak, lide se podle toho k tobe budou chovat.
Jsi mlady kluk, hloupy nejsi, jen jsi proste jiny.
Proc si namisto nejakych her anebo zakladani nesmyslnych diskuzi, neprectes neco treba o tom, jak si mas sve sebevedomi posilit? Ver tomu, ze nejsi sam, kdo ma nizke sebevedomi. Ale da se na tom pracovat.
Muzes zacit treba rano tim, ze se na sebe usmejes do zrcadla a reknes si nejakou lichotku. Pak pujdes vzprimene raznym krokem, nebudes uhybat a omlouvat se, v praci prohodis nejakou veselou poznamku a nebudes premyslet o tom, co si kdo o tobe mysli, nebo jaky je ten nebo onen.
Ty jsi ty a to je material, se kterym se musis naucit pracovat.
Divim se, ze nechodis do nejake skupiny nebo nemas terapeuta, ktery by ti v zivote pomohl najit cesticku. Porozhlidni se ve svem bydlisti, jestli tam nejsou nejake kurzy, prednasky anebo se zeptej primo tveho lekare, kde bys takovou podporu nasel.
Tady ti snad kazdy doporucuje terapeuta. Proc zadneho nemas? My nejsme odbornici, tady ti nikdo nepomuze. A pokud ti nekdo vyjadri negativni nazor, je to proste tim, ze ti nikdo nerozumi a neni schopen se do tveho mysleni vzit.
Takze si najdi pomoc a urcite se to o hodne zlepsi!!

Zabýváš se hovadinami, jako vždy. Bez nesmyslů asi neumíš existovat, jak nás stále přesvědčuješ.