Jsou samohlásky, které se liší nějakým označením, stejné, nebo ne?

"Takže jak je to s těmi samohláskami, respektive i souhláskami? "
Různě: čeština má 42 hlásek, slovinština 25, angličtina 26, němčina 30 … Prostě každý jazyk jiný počet.

Narazils na zajímavý a velmi složitý problém. V češtině (slovenčině) je to skoro stejné. Přitom některá písmena s diakritikou jsou považována jako totožná (skoro) s těmi základními a některá ne. Názorně je to vidět v pravidlech třídění české abecedy – viz https://priruc­ka.ujc.cas.cz/?id=885 – kde „a“ a „á“ nebo „d“ a „ď“ se v prvním kroku chápou jako stejné a liší se až při shodě celého slova. A naproti tomu například „c“ a „č“ se od počátku chápou odlišně. V českém prostředí se písmena s diakritikou z jiných jazyků považují za obdobná základnímu písmenu.
Jiná situace je v jiním jazykovém prostředí. Například u Němců je běžné, že k písmenům s přehláskou chovají jako k dvojici znaků podle kodifikovaného přepisu („a“=„ae“ a pod.). Obdobná pravidla jsou i v jiných jazycích.
Také význam jednotlivých diakritických znaků není v jazycích shodný – například naše čárka označující délku má v některých jiných jazycích význam přízvuku.
A po stránce významu je chaos i v obvyklých znacích. Hodně typické ke například „C“ a „J“ – románské jazyky je považují za „k“ a „ž“; v Německu zase „Z“ je vlastně „C“; v Maďarsku je „S“ vlastně „Š“

Upravil/a: Arne1