Jsme komunita?

Já to vidím trošku jinak. I positivum vidím v něčem jiném. 😅

Nenazval bych to vysloveně komunitou (čímž nechci říct, že tu komunita není; k tomu se vrátím), spíše mi to připomíná paralelu nějaký městský čtvrtě, ve velikým městě, alespoň Ostrava!!!, nebo Praha. Proč? No, protože komunity se utvářejí více na principu dobrovolnosti. Čtvrť také tvoří (většina) lidí na základě dobrovolnosti, ale není to až taková dobrovolnost, jako dobrovolnost toho, s kým půjdeš, a s kým nepůjdeš, na pívo. Někdo se nemůže odstěhovat, protože by mu nešla stará mamá, o kterou se stará. Někdo se nemůže odstěhovat, protože by mu nešla stará stará, o kterou se stará. Někdo se nemůže odstěhovat, protože by mu nešla stará mladá, o kterou se stará. A někdo, třeba, proto, protože je sentimentální romantik a má k tomu místu emocionální pouto.

Tady je to podobné. Tady máš účty, které snášíš. Vysloveně ti nevadí, ale ani ti nejsou sympatičtí, snášíš je. Pak máš účty, které vysloveně nesnášíš, ale víš, že s tím beztak nic neuděláš, a tak máš na výběr: můžeš je ignorovat, nebo můžeš odejít. A to v komunitě není, tam si je, do tý komunity, prostě nepustíš. Nebo je z ní vyštveš.

Unikátní, a tím positivní, je na tom to, že se tu setkávají osobnosti, které by byly v reálném světě nesetkatelné. To, že to tu máš zaznamenáno písmem, umožňuje i vyřešení problému s časem: jeden přijde ráno, druhý v noci, třetí odpoví odpoledne – žádný problém.

Negativní na tom je to, že za tím ty skutečné lidi nevidíš. Takže jestliže já o sobě prohlásím, že jsem čínská hraběnka, tak i když ti bude jasné, že čínská hraběnka nejsem, už jenom proto, protože v Číně hraběnky nejsou, tak s tím stejně nic neuděláš. A nikdo není rád obelháván. Jasně, nečekáš takovou upřímnost, nebo otevřenost, jako právě v nějaké komunitě, kde se znáte osobně. A jestli ano, tak jsi 🤪. Ale všecko by mělo mít svou mez! 😅

Z toho vyplývá další problém: jsou to jen písmena. Spousta lidí má problémy s komunikací naživo, ne tak skrze text. Bez intonace, modulace hlasu nepoznáš, jestli slova „ty jsi ale kokot!“ někdo myslí jako urážku, ironicky, nebo, vlastně, jako pochvalu. Jasně, jsou tu smajle. Jenže tak 1/2 uživatelů smajlům nerozumí! 😅 Pak se rozčilují, A chtějí se hádat! 🤓 A propos, Ty se tu hádáš? 😃 Já ne! 😂 Někteří by rádi – hlavně Troll – ale na to musí být dva! 🤷‍♀️

Ale ano, jsme komunita, to tak nějak vycítíš, krom těch, kteří nejsou součástí komunity. Když pominu Trolla, tak součástí komunity není „vévoda“, protože je na to moc 🤓. Na hraně komunity lavíruje „sultán“, protože je na to moc 🤪 a protože si neváží lidí a dělá jim naschvály – to dělaj drbani, ne členové komunity! 👿

To materiální se tu, samozřejmě, neztratí. Jasně, nevidíš hadry. Jasně, nevidíš sociální status. Jasně, nevidíš řeč těla, nevidíš rypák, etc. etc. etc. Ale máš slovní projev, u někoho upřímný, u někoho šroubovaný. Intellekt je taky materiální, arciť sui generis, a i intellekt lze závidět! 😅😅 cappuccino psala, že já musím používat AI, protože jinak není možné, abych toho tolik věděl. Kdyby mne znala naživo, věděla by, že to možné je. 🤷‍♀️

Lidé mají neutuchající potřebu všecko vědět, a to hned, nejraději včera. Pokud nemohou vědět, začnou věřit a málo kdo je s to rozlišit vědění od věření. Ve výsledku pak vzniká zajímavý sociopsychologický fenomén, který způsobuje, že orální zdroj není vědeckým důkazem! 🤷‍♀️😅

Tahle otázka je pro mě osobně překrásná. Je jednoduše fajn (i když na podobném webu nemá pravděpodobně co dělat, ale co už- byla zde položena) a jinak její vliv na mě popsat neumím… než krásná. 🤷‍♂️
Já se po jejím přečtení těšil, jak upřímně, krásně a od srdce odpovím. Odpověď jsem si představoval, čili jsem ji jaksi tvořil- z mozku modeloval, ryzí a čistou, při běžných domácích činnostech…
No a pak sem se sem vrátil, že tedy odpovím. A ještě předtím jsem si přečetl (což byla chyba), jak svou odpovědí tuto překrásnou otázku de facto zprznil uživatel Filip84. A přesla mě chuť odpovídat. Takže děkuju za prostor. Omlouvám se.

(Ponaučení: Přestože se jedná pouze o virtuální prostor, tak stejně jako v tom skutečném, reálném, se jen stěží vyhneme společnosti ostatních, se stejným právem na život, prostě a stručně společností, řekněme demokratické, jejíž jsme součástí [ano, je to divné ale i já jsem do ní zamíchán, jsem vmíchán mezi „společnost“], z nichž skutečně přemýšlet se bude chtít jen deseti, možná patnácti procentům a proto je dobré zvážit reakci i zde, neboť ani tento virtuální svět/server nedokáže býti mamrdu vzdorný a odpovědět zjevně může i takový „výkvět“ společnosti, který krásu otázky a vůbec její, jaksi nepochopil a to ani minimálně, omezeně [v rámci vlastního intelektu], jak vidno na konkrétní, „košaté“ mamrdí odpovědi.)

I když za nic, stejně děkuju za ten prostor 😉

Ano, již mne také napadlo že tento web je svým způsobem jakási komunita, i když někdy pofidérní. Působí zde většinou stejní uživatelé, kterých tu také moc není, čili je tento web také takový „komorní“. Je to taková virtuální hospoda…

Ano, jsme svým způsobem komunita.

Jsem sociální skupina, ale neřekl bych, že bychom byli přátelé. Tento web je anonymní.

Myslím, že jsme, i když se neznáme, ale máme společnou diskusní platformu.

Je zde různorodná kombinace osob
neznámého pohlaví.
Na př. se projevují jako arogantní, pomstychtivý, nepříjemný, pomlouvačný, vznětlivý, zlomyslný, nezdvořilý, neslušný, nepřátelský, nepříjemný bezohledný a pod.
Je zde také několik osob šlechetných tolerantních a přejících na př. Annas, Drab a další