Jsem tak blbá?

Nic si z toho nedělej, v brzké době se vrátíš ke svým běžným známkám. I když se něco nepovede, může to být zdrojem poznání, co se máš ještě doučit, A jsem přesvědčen, že stejnou chybu už zase hodně dlouho neuděláš. I chyba je dobrým zdrojem poučení.

Je-li to pravda, a tak jak to říkáš, tak to vypadá, že máš jen blbé rodiče (zakomplexované, nezdravé, kteří sráží a znevažují vlastní dítě kvůli banalitě). Tak si to akorát neber k srdci a jejich výlevy ignoruj. Jsou to JEJICH problémy, ne tvoje (no, jen je na tebe přenášejí… takže si to schytáváš. Záleží ale jak moc si to připouštíš, a to určuje, jak velký vliv to na tebe má).

BTW známky nevypovídají o intelektu. Jejich skutečná hodnota je mizivá (neznamenají nic). Školní systém (včetně skoro celé formy výuky a přípravy na život) je o ničem. To, že ses jednou naučila špatně nic neznamená. Důležitá je taky snaha a (dobrý) charakter. Chybami se navíc člověk učí a zde — to se nejedná o žádný důležitý přehmat.

„Máš moc nad svou myslí – ne nad vnějšími událostmi. Uvědom si to a najdeš sílu.“
„Kdykoliv ti někdo něco špatného dělá nebo špatně o tobě mluví, měj na paměti, že to dělá nebo mluví, protože si myslí, že to je jeho povinnost. Nemůže se tedy řídit tím, co se tobě zdá, nýbrž tím, co se jemu zdá správné; a proto, je-li jeho zdání špatné, trpí škodu on, neboť je to právě on, kdo se mýlil.“

Ahoj, nejsi blbá! Je úplně přirozené, že občas dostaneš horší známku, i když se snažíš a učíš se. Za prvé, je důležité si uvědomit, že tvoje hodnota jako člověka není vůbec spojena s tím, jaké známky dostáváš ve škole. Známky jsou jen jedním ze způsobů, jak se může měřit úspěch, ale rozhodně nejsou jediným či dokonce nejdůležitějším. Snaž se udělat co nejlépe, ale neztrácej sebeúctu, když se někdy nedaří.

Pokud jde o tvou situaci s mamkou, to zní trochu těžší. Je možné, že má vyšší očekávání, než je pro tebe zdravé. To může být těžké, ale možná by bylo dobré se s ní o tom pokusit otevřeně promluvit. Řekni jí, jak se cítíš, a že její reakce na tvé známky tě stresují a dělají neschopnou soustředit se na své učení.

Ukazuj jí, že se snažíš a že jsi se na test připravovala, i když se ti nepodařilo získat vysokou známku. Pokud tě tvůj výkon ve škole trápí, můžete společně hledat řešení – třeba doučování z matematiky.

A nakonec, nezapomeň, že jsi skvělá taková, jaká jsi. Tvé schopnosti a hodnota nezávisí na tom, co si o tobě myslí ostatní, ani na tom, jaké známky dostáváš.

To se stane, není to nic vyjímečného. Zkus se zeptat mamky na její známky z matematiky.
🙂

Rekni mame, ze by te mela spis motivovat, nez na tebe rvat! Tim revem docili pravy opak!!
A neboj se, ty si to opravis!!

Nemohu se ubránit dojmu, že žiješ v neúplné rodině a mamka se upíná na tebe víc než je zdrávo. V opačném případě dej vědět, co na to táta.

Neřeš to a buď v klidu. Každý někdy udělá chybu. Jedna čtyřka nic neznamená.

Podle toho, jak jsi napsala tuhle Tvoji otázku, jsi super skvělá a skoro bezvadná holka. No ale rodiče jsou taky jen lidi a občas se jim něco nepovede. A když mají hodně starostí a obav, tak se to může stát často. Tak už to v životě chodí. Každý se někdy setkáváme s nespravedlností a hněvem. Je třeba se to učit zvládat. Škola je příprava na život, a tohle je součást té přípravy. Moc Ti držím palce.