Jsem obézní, když vážím 91 kg a měřím 178 cm?

Ano.
maximálne 86kg pri vašej výške, ak ide o svalovú hmotu. Pokiaľ ste, ako píšete s menšou svalovou hmotou, tak aj 86kg je veľa.
Prejsť „i 10 km“ nedajte sa vysmiať mladý človek. Toto ja, čo pamätám dinosaury a obludy, čo zliezli zo stromov aby sa stali človekom, robím každý deň ako rozvičku.
Dôležité je rovnomerne zaťažovať svalstvo

ďalej v diskusii „odpoveď orwellovi“

Upravil/a: led

Určitě. Co zde popisuješ je nemoc z blahobytu. Jistě bude příčinou tvých ostatních nemocí. (;

Konečně normální otázka. Takže i když z těchto údajů se dá vypočítat BMI a měl bys vážit o 10 kg méně, tak si zjisti, zda nemáš mohutnou kostru a to tak, že si změříš obvod na zápěstí té ruky, kterou píšeš. Pokud je to 18 cm a více, tak je v tom zahrnuta i kostra a ta přispívá k vyšší hmotnosti. Můžeš si nechat udělat množství tuku, jsou takové váhy, které ti to vyhodnotí. No a ty tvé výkony bys měl konkretizovat. Za jak dlouho ujdeš těch 10 km a v jakém terénu. Jak často odpočíváš. Jaké bedny nosíš a pod. Máš 25 let, to jsi na vrcholu.

Přímo obézní nejsi, máš nadváhu. BMI = m/v² = 91/1,78² = cca 28,7. Obezita začíná, tuším, na 30. Ale trochu oplácanej hošík budeš. Když on se ten BMI nedá brát úplně vážně. Kdybych se já měl dostat na střed (mezi hranice normálnosti), musel bych mít asi tak 71kg a to by na mně vlály šaty jako fangle. Ideální hmotnost jsem měl jako mladý 78kg a míň bych nebral. Určitou hmotnost člověk potřebuje a považuji za nesmysl tlačit to někam jen proto, abych vyhověl nějakým tabulkám. Je zcela normální, že s věkem se hranice posouvá k vyšším hodnotám. Důležité je cítit se ve svém těle dobře.

„Jenže mu to trošku dlouho trvá, a přitom já musím k lékaři! A copak jich trápí, pane Munk? Co by mě trápilo? Já půjdu k doktorovi a nechám si předepsat prášky, na to mám gepír, ne!? Dají pokoj s práškama, prášky jsou sviňstvo na žaludek, lepší jsou čaje. A vůbec se divím, že tam chodějí, když jim dohromady nic není? Proč bych já nenavštívil doktora? Pamatujou si, že i doktor chce být dneska živ. I ten lékárník, co k němu půjdu pro ty prášky, chce bejt živ. Chápou, pánové, někdo tuhle magoriádu? A, prosím vás, řeknou mi, kolik voni těch prášků berou denně? Jsem mešuge!? Ani jeden, já chci, přece, bejt taky živ!“

To byl uznalý pán, tak se zkus zařídit podle tohoto mustru! Vietovi bys, taky, mohl dát utržit víc, než Kč 45.00, vždyť to je, jak za Husáka dvě koruny, proboha! 🙂

Tak zajdi za praktikem, ať Ti udělá krevní rozbor, cholesterol, zjistí poměr tuku ku svalové hmotě, a tak vůbec, a uvidíš. Asi ano, asi už je to na hraně obesity a měl bys s sebou něco udělat, abys za chvíli neměl 121 kg.

P. S. Když vykonáváš „jednotvárnou rutinní činnost“, kterou máš v popisu práce (to máš dobrý, no, já žádný popis práce nemám! 🙂, tak se nediv ale, že Ti hrabe. Lidský mozek není konstruovaný na vykonávání jednotvárné rutinní činnosti, pořád dokola, každý den to samé.

Zas tak strasne to neni. 🙂

Jak říká Kelt, jedna z cekem normálnějších Tvých otázek.
Jinak k otázce vlastní. Jsi zkrátka tlustej. Ujít 10 km je opravdu velmi málo, nosit bedny záleží také na tom, kolik jich je a kolik váží. Nemá cenu počítat BMI a nejjednodušší je opravdu používat systém výška v cm – 100. Někoho tvrdí, že podle jeho názoru jej neomezuje, ani když má 50 kg nad váhu optimální. V tom není. Kdo nechce, hledá důvod, kdo chce, hledá způsob. Což platí i v tomto případě.

Podle BMI jde oficiálně o nadváhu. 10km ujde bez problémů každej, kdo má zdraví alespoň trochu v pořádku. 35–50km bych tak uvažoval za limitní denní výlet pro zdravého ale netrénovaného člověka.