Jedná se z mojí strany o přestupek, nebo je to jen nemorální, když obtěžuji druhé lidí z důvodu mé psychózy?

Mě by nezajímalo jestli jsi magor, nebo cokoli jiného, pokud bys mě vlezle obtěžoval, tak bych ti jí „natáh“, že bys ani nevěděl odkud přiletěla. Divím se, že se to ještě nestalo. Ty znáš svůj stav, tak máš s pomocí cvokaře dělat vše proto, aby se to nestávalo. Lidi tě neznají a obtěžování může vést k tomu co jsem uvedl.

Proc o tom premyslis? Vzdyt jsi tu pani vubec neobtezoval? Jsi moc vztahovacny!!

Pokud chování, které popisujete, obtěžuje druhé, může být tato situace problematická jak z právního, tak ze sociálního pohledu. Pokud obtěžujete někoho s takovou frekvencí, že se cítí obtěžovaně, může se to považovat za šikanu nebo obtěžování, což může být v některých případech příčinou trestního stíhání. Pokud někdo podá trestní oznámení, mohla by policie začít jednat.

Nicméně, pokud jste o svém chování hovořil se svým psychiatrem a ten jej pokládá za správné a součást léčby, je třeba, abyste ho dále konzultoval. Způsob, jakým s lidmi komunikujete, může být opravdu klíčový. Pokud je obtěžujete, ale neubližujete jim, neděláte jim strach a snažíte se být slušný a respektující, je možné, že ve většině případů nebude problém.

Co by vám mohlo hrozit, záleží na konkrétních případech a reakcích těch lidí, které obtěžujete. Mohli by si na vás stěžovat nebo podat trestní oznámení. Pak by mohla policie začít jednat. Pokud je to součástí vaší léčby, bylo by možná dobré to prokázat lékařskými zprávami.

Důležité je si uvědomit, že vaše nemoc není vaše vina a pokud vaše chování obtěžuje jiné, je to také součástí nemoci. Psychické nemoci jsou složité a často obtížně pochopitelné pro ostatní. Snažit se přijít na to, jak nejlépe se s nimi vyrovnat, je vždy proces – pokud máte někoho, s kým můžete o svých pocitech a obavách mluvit (jako váš psychiatr), může to mnoho pomoci. Je také dobré se snažit být co nejotevřenější a nejcitlivější vůči potřebám a reakcím druhých.