Je vymezování se a snaha být jiný módou dnešní doby?

Já myslím, že tento fenomén existoval v každé době. Diogénes bydlel v sudu, anarchisté odmítají každý politický systém a pro květinové děti byla volná láska, drogy a nekonvenčnost vším. Nejvíc protestují vůči všemu puberťáci, protože si začínají uvědomovat „důležitost“ vlastní osobnosti a vysmívají se konzervatismu vlastních rodičů. Tak už to na světě chodilo, chodí a vždycky chodit bude.

Sexuální orientace není postoj, ale je to vrozené. Není tak dávno doba, kdy se razila teorie, že to je určitá porucha, kterou je možné léčit. To ale nebyl náš výmysl, ale bylo to tak i v dalších zemích. Pak najednou jako mávnutím proutku bylo vše jinak. Začalo se prosazovat, že to je vlastně normální a že se to léčit nedá. Najednou všichni odborníci všechny své výzkumy zahodili a jako kdyby se nic nestalo, se toho chytily různé organizace a spolky a udělaly z toho málem nejdůležitější věc pod sluncem. A stále je nám někde vnucováno jak je to vše OK. Můj osobní názor je, že to normální není (protože normální je samec a samice). Ale nikomu ho nevnucuji. Jeden příklad vymezování se sám nabízí. Nyní je v módě bezlepková strava. Mnoho lidí nekupuje nic jiného, aniž by tušili proč (někdo jim řekl, že je to zdravé). A při tom je to velký omyl. Bezlepková strava je určena celiakům. Běžný zdravý člověk lepek potřebuje. Dlouhodobé užívání bezlepkových potravin může zdravému člověku poškodit organizmus. Stačí si jen zjistit podrobnosti, což málokdo udělá. Další příklad nesmyslných postojů je slovo xenofobie. Stačilo, že někdo aniž si zjistil význam, začal slovo xenofobie uvádět v hanlivém významu. A už to jelo. A přitom to znamená „strach z neznámého“. Troufnu si tvrdit, že tím způsobem bude reagovat většina. To, že budu mít strach z něčeho, co neznám je úplně normální. Opakem by byl hazard.

Upravil/a: elkon

Tady už nejde o nějakou rebélii mladých lidí,tady jde o psychologickou masáž nevyzrálých dětí,kterou provádí škola a média.Stejným způsobem provádí dnešní škola agitaci k tzv.uprchlí­kům.Výsledkem jsou zmanipulované a důvěřivé děti,které se mnohdy stanou díky své naivitě a důvěřivosti oběťmi tzv.uprchlíků.

Vymezování se tu bylo ve všech dobách,
ale identifikace 12–13letých jako členů LGBT komunity je podle „móda“.

V tom věku ještě naprostá většina dětí neví, co to vlastně znamená,
děti se chtějí nějak odlišit, „být něčím zajímavé“.

Je velmi mylné domnívat se, že mladiství mezi 12 až 13 lety jsou dětmi. Moc dobře vědí, co je sex, pohlaví a sexuální orientace. (Jako voni to dobře kolikrát nechápou ani dospělí, co a jak :D ale ty „děti“ jsou mnohem uvědomělejší, chytřeší a pozornější, než si dospělí přiznávají. Mají pak sklon je podceňovat nebo se na ně dívat shora a brát je jako méněcenné, protože „ještě nejsou dospělí“).
Někteří si možná pod 12-letými představují šestileté děti. V 15-ti už má plno z nich sex a od těch 12/13-ti to je otázkou pár měsíců a za tu dobu se moc nezmění. Mezi 13-letým a 15-letým není moc rozdíl (když to nebreme podle zákona). Rozhodně nejsou nějak dospělejší, zodpovědnější, výzrálešjí ani rozumnější.

Můžou za to rodiče, okolí, společnost a kultura. Není pravda, že sexuální orientace se nedá ovlivnit. Skutečně je sexuální orientace vrozená, ale ta je v drtivé většině heterosexuální a pokud je někdo homosexuál/bi­sexuál, tak je to velmi často rozhodnutím toho jedince (vědomě, ale velmi často i PODVĚDOMĚ – ovlivněn ostatními navzdory dědičnosti, skutečně je to věc „módy“). Módou bych ale pozměnil za kulturu, její tradice, hodnoty a mravy. Propagace, apelování, podpora, vyzdvihování normálnosti (navzdory tomu, že to není normální) má vliv na jedince. Pokud se spojí tyto faktory na jednoho jedince s kontréní, náchylnou/ovliv­nitelnou psychikou, tak se jeho orientace „změní.“
Rodiče za to můžou většinou nepřímo. A oni nejsou hlavní příčinou, spíš jen jednou z nich ve spojitosti s těmi dalšími, celou tou společností a vlivem na toho jedince.

Ve starověkých (demokratických) Athénách a jinde bylo nevuřetelně velké procento homosexuálů (vlastně spíš bisexuálů) a to proto, že muži obcovali valmi často s mladíky. Ti, kteří vyrostli (a de facto by se dnes dalo říct, že byli znaužíváni) se taky stali bisexuály, kteří taky vyhledávali mladé chlapce a tak se to rozrůstalo (jeden aktivní jich mohl ovlivnit i dvacet). Vysoké procento gayů/bisexuálů tam nebylo proto, že by měli svobodu a takoví lidé „už by se nemuseli skrývat.“ To procento bylo veliké, protože z toho byl zvyk, zkažené, velmi volné mravy. Sex s chlapcem byl považován za něco „krásného“, stala se z toho sexuální fantazie. Společnost s těmi volnými hodnotami doslova „tvořila“ gaye/bisexuály.
Takže neplatí, že gayů (atd.) by ve „svobodných“ zemích bylo víc, protože se „nemusí schovávat“, ale protože ten stát má kulturu volných mravů, která tyto sexuální orientace přímo podporuje v produkci. Když se se podíváme do toho starověku, tak tam se žádní bisexuálové skrývat nemuseli (ani v tyranidách ani v monarchiích a nedemokratických republkách to nebylo trestné), ale největší výskyt byl tam, kde se z těch stejnopohlavních orientací stal zvyk, mrav…
Studií, které dokazují, že sexuální orientace se dá v průběhu života (nejvíc v dospívání) ovlivnit je několik. Ovlivnění může být něpřímé (názory, zvyky, vnímání… nastavení společnosti) až po přímé (zněužívání dítětě osobou stejného pohlaví. Nejvíc platí pro chlapce, kteří jsou zneužíváni muži. Protože pedofilních případů se dopouštěji převážně muži).

Děti jsou tím ovlivněny už od mala. Hlavně ze seriálů i celé okolní společnosti (záleží, kde se vyskytují), takža pak plácají takové kraviny a ve skutečnosti pak těmi gayi/bisexuály zůstanou. Někteří jimi josu, někteří tomu věří (tomu čemu věříme se stává skutečností). Některé ženy (dívky) mohou začít pociťovat odpor k mužům/chlapcům třeba kvůli špatným zkušenostem, jiní se chtějí odlišit, řekněme „zamachrovat“ a odlišit se v kolektivu, tak o sobě začnou prohlašovat, že mají „rovnou“ orientaci… takže ano, skutečně je to jakoby móda, ale není to přesné vyjádření.

Někteří narážejí na homosexualitu u zvířat, ale to není přesné. Když mají zvířata to svoje období, tak o*ukají co se pohne. Vážně. Já jsem teď na jaře viděl „souložit“ dvě feny u sousedů. Dřív jsme měli 3 kočky – 2 kocoury a 1 kočku, v ulici bylo dříva taky hodně koček. Po letech se nám kočka zatoulala a v ulici celkově ubylo hodně koček. Před cca třemi lety jsem viděl, jak jeden náš kocour chtěl „naskočit“ na toho druhého. A to byli „normální“ kocouři, kteří běhali za kočkama. Akorát, že měli svoje období a v okolí byla velká absence koček. Oba vypadali zmateně, vyplašeně, syčeli a vrčeli jeden na druhého a nakonec každý utěkl na druhou stranu.
Ty zvířata ani nevědí, co dělají… samci „to“ akorát potřebují někam strčit. A samice jsou taky nadržené.

U lidí by se asi navzdory té volné kultuře homosexuálové vyskytovali, ALE bylo by jich mnohem, mnohem míň a byly by to spíš nějaké důsledky „potíží.“ V jedné knize psali, že sexuální orientaci lze ovlivnit už v prenatálním nebo kojeneckém období. Ostatně se má za to, že „jiné“ orientace jsou nějakým důsledkem převahy jedněch látek a hormonů nad druhými (snad nějaké problémy s chromozomy, testosteronem a testosteronem), to ale nikde není prokázáno. A může to být pravda, ale osobně si myslím, že vrozených gayů/bisexuálů by bylo velmi málo. Většina je důsledkem ovlivnění kvůli kultuře, mravům, zvykům, zneužívání.
Osobně si myslím, že pohlavní orgány jsou majetkem daného jedince a nikho jiného, tak ať si s nimi dělá, co chce (pokud to není nezákonné), ale mě štve ta kultura volných mravů, která to podporuje, všude to cpe, považuje za normální a umožňuje jim vychovávat děti. Ať si spí každý s kým chce, ale vychovávání dětí je záležitostí rodiny (samce-samice) a děti jsou ovlivnitelné (včetně jejich sex. orientací!!).

Upravil/a: Speed77