Je víra pozdějším darem od Boha? Nebo se s ní člověk rodí?

Víra je dar a s mocným přispěním svatého ducha si ji studiem Bible buduje každý člověk, který má upřímný zájem poznat pravého Boha a vytvořit si s ním osobní láskyplný vztah. Důležitá je vlastní iniciativa a zbytek udělá Ježíš tím, že v poznání přivede takového člověka ke svému Otci. Důležité je, když to člověk dělá s upřímnou touhou pravého Boha poznat a toho si On všímá.

No jo, koukám, že tady odpovídají mudrlanti atejisti. Je tady nějaký kněz?Nebo aspoň křesťan, který by mi odpověděl co o tom říká Písmo svaté? Prosím, atejisty, aby se neurazili, prostě nevěřící asi nemohou správně odpovědět.

… tak to jsi si asi spletla web, musíš na NášKostel.cz …

Naopak, právě kriticé myšlení ateistů může vrhnout na věci nezaujaté, objektivní světlo. Písmo jsi nejspíš četla, viď.Tak se neptej na něco co víš, ani se neptej, pokud nechceš odpovědi. Mnohdy se dovíš to, co vědět NECHCEŠ.

Edison: a s tímhle já nesouhlasím. Teda je to pravda, že kritické myšlení přinese odpovědi a objektivitu, nezaujatost a nejspíše pravdu – nebo přiblížení se k ní. ALE je úplně jedno jestli je člověk ateista nebo vyznavač některého náboženství. Kritické mylšení můžou mít oba, jak nějaký věřící, tak ateista. Oba můžou a nemusí být objektivní. Podle mě zde hraje naprosto minimální roli to, zda je ateistou nebo třeba křesťanem/buh­dhistou/msuli­mem,… Oba můžou být stejně obejektivní i stejně kritičtí.
(Fanaticky) věřící jsou taky kritičtí – ke všemu ostanímu, co není v souladu s jejich smýšlením a s jejich vírou. To se pak nelíší od ateisty, který může být úpřesně takový a ani nepřipouštět jiné názory ani jejich možnost (i když neuznává žádné náboženství). Ale samozřejmě může a nemusí takový být (ale totiž platí i pro věřícího… proto je myslím naprosto iracionální si myslet, že jsou ateisti nějak nadvěcí a vidí pravdu, díky jejich „kritičnosti.“).

Kritické myšlení mnohých ateistů dost často spočívá v tom, že jen bezmyšlenkovitě rovnou odsuzují to, čemu věří někdo jiný – a odsuzují úpúlně vše aniž by se v něčem vyznali. To je asi stejný „objektivismus“ jako trvdit, že má víra je ta jediná pravá a ostatní jesou „nevěřící.“ Je to totiž stejný fanatismus – nepřipustis si jiné názory než ty svoje a v tom fanatismus spočívá, že jakmile je napaden jeho názor, jeho víra (i ateisti mají „víru“ = to o čem jsou přesvědčeni), hned se urážejí, hned napadají, hned nepřipouští jiný názor a dokonce ho odsuzují.
Dnes je velká posuta lidí tzv. ateisty – ničemu téměř nevěří, jen tomu, co sami uznávají (mnohdy neuznávají vůbec nic) jsou naprosto nevzdělaní v jakékoli otázce náboženství, nebo teorií – jedno kterého, ale i tak se pokládají za ateisty, protože šmahem vše odsuzují a kritizují ostatní (náboženství).

Člověk musí být kritický, ale na to nepotřebuje být ateistou (není to žádnou podmínkou, nebo předností, neznamená to ani vyšší nadhled atd.). Kdyby kritický nebyl, je to rovnou fanatismem. Ani ateisti nejsou kritičtí k tomu, o čem jsou sami přesvědčení, ale jsou kritičtí ke všemu ostatnímu (a to je taky fanatismsu – a dokonce si myslím, že je tomu tak u většiny atzeistů. Ale nejen ateistů, samozřejmě u věřících. Takhle to má totiž většina lidí).

Objektivismus a kritičnost je důležitá, ale to bez toho aniž by byl člověk věřící nebo ateista – to roli nehraje. (Je jedno jestli je tím nebo oním, když jsou oba stejně zaslepení a fanatizování vlastními představami a názory).

Ty se rád posloucháš, viď… 4 odstavce o jediné větě… 😁 Jasně, i věřící mohou být kritičtí. Ale ne dost. Víra jim určité kritiky zapovídá z principu.

Já ateista nejsem (ale nejsem křesťan). Ale je třeba být objektivní a uvažovat racionálně. Víra je nebo by měla být věcí volby, ne bezduchého a bezmyšlenkovitého následování (tj. fanatismus).
Člověk může mít od přirezenosti nějakou tu náklanost a uchylování se k tomu věřit na to něco víc (nad naše chápání, na vyšší smysl, na něco božského, tedy nadlidského..) – bezohledu na náboženství, ale neexituje něco jako, že by byl člověk od narození křesťanem a věřil v křest. Boha. Na to nepotřebuješ kněze, aby ti řekl, že víra (náboženství) není v člověku od narození.

Ateisti jsou mnohdy ke všemu kritičtí (doslova ke všemu, co mají věřící), ale na druhou stranu by ani věřící sami neměli slepě něčemu věřit a něco následoat bez přemýšlení… (a to jsem sám věřící).
Proto říkám, že pro každého je jeho víra tou pravou, protože v to věří (a doufá v to, až důvěřuje tomu. Rovněž se někdy obává, že to čemu věří, není skutečné.. pokud nepochybuje je to fanatismus… a je jedno jeslti se jedná o křesťana, muslima, žida, taoistu, budhistu, některého z polyteistů, hynduistu,… a všech dalších. Nelze něčemu věřit jen tak, rpotože tomu věří ostatní, nebo protože ¨nám to bylo od mala vtloukáno do hlavy – to určité náboženství).

Dávej pozor na to, co říkáš. Přišla jsi sem najít odpovědi, nebo se utvrdit o správnosti toho, co si myslíš bez ohledu na objektivitu? Pokud to první, mazej odsud do kostela. Pokud to druhé neodsuzuj odpovědi.

Edisone, tak se hned nečerti. Do kostela chodím, ale prostě před knězem mám bázeň a tak to zkouším, kde se dá. Nebo to je web jen pro vyvolené?

Bát se círekvního představeného? Proboha proč? Ano, tento web je pro ty, koho skutečně zajímají názory ostatních a informace. Jenže od tebe to vypadá, že tě nic takového nezajímá, naopak chceš být jen utvrzována ve své pokřivené pravdě.

To si právě nemyslím. Víra v Boha musí být něco více , než pouze nějaký způsob chápání světa. Nemyslím jen nějakou víru, ale pravou víru v jediného Boha.

Tak v prvé řadě bych z „jediného Boha“ nedělal jakousi bytost s orgány, jak to všichni dobře známe z biologie. Na to bacha, bo až se s Bohem třeba setkáte, tak aby tě pak „tvrdě nepřeválcovala realita“. A ne, taky ji neznám, pokud se chceš zeptat na tohle..

„Pravou,“ no samozřejmě. ;) :'D Pro každého je jeho víra tou pravou – ať už má jakoukoli víru.

Víra je přesvědčení o něčem, z náboženského hlediska člověk věří v něco konkrétního, určitého – danému náboženství. Důvěřuje tomu, přijímá to, bere to za své a věří tomu (proto taky „víra“).
A určitě se s tím člověk nerodí. (Člověk se nerodí skoro z ničím, alespoň s ničím z čeho se skládá jeho osobnost… ta se utváří až ode dne jeho narození).

Tak se zeptej jiných tvorů, alespoň savců, jestli maj víru v Boha, nebo v něco jiného a jestli se s tím narodili. Myslím, že dojdeš k závěru, že asi těžko (ale nevylučuju to).