Je více, lépe vodivý hliník nebo nerez (přesný poměr nevím)? Aspoň přibližně. Nebo to je nastejno? Díky

Jako vodič el. proudu jste zvolila špatně !!

Uvádím měrný elektrický odpor ( rezistenci):

1. měď – 0,0169 ohm/m
2. hliník – 0,0267
3. železo – 0,0996
4. nerez – 0,7000 – 0,8000

Jak vidíte legovaná nerez ocel má cca 300 x !!
větší odpor než hliník. Takže má i 300× menší vodivost !!!

Nerezové dráty se používají spíše jako odporové!! vodiče než vodiče !

Sice záleží na poměru složení nerezu ( chrom, molybden, nikl) ale vždy to bude mít charakter odporového vodiče!!

Neuvádíte na čem tu vysokou frekvenci máte a jak vysokou. U vedení s vysokými kmitočty ( radiotechnika, TV a pod.)by to zase až tak vadit nemuselo, neboť zde se enegie šíří po povrchu vodiče. Nesmí jít ale o vysoké proudy, pak by zase musel být velký povrch, nejlépe trubka nebo pásek o velkém povrchu !!
Doplňuji:
Tak jsem se na inetu seznámil s vysokofrekvenčním ( dielektrickým) svařováním plastů. Bohužel ta dobrá vodivost u elektrod musí zůstat zachována. Takže ten nerez se určitě nehodí. Navíc je sice tvrdý ale zase rád z toho důvodu praská.

Uznávám ale že hliníková přítlačná lišta je mechanicky pro tuto potřebu měkká.
Ideální elektroda pro tuto potřebu se uvádí mosazná. Mosaz je tvrdá a měrný odpor má někde na úrovni hliníku.
Možná že by stálo za to, si tento materiál alespoň na tu přítlačnou elektrodu opatřit.

Upravil/a: mosoj

Vodivost je v pořadí
měď
mosaz
hliník
a pak to ostatní.
V současné době se používá hlavně měď s přechodem na TN-S. Hliník pouze na hlavní přívody. Žádný poměr s nerez neexistuje. Je to nějaká divočina. V současné době akorát Prakab dělá výzkum se složením dvoujádrového kabelu měď-hlinák, ale zatim se mi to zdá jako utopie.

Vodiče pro vysoké frekvence jsou MĚDĚNÉ lankové a POSTŘÍBŘENÉ, aby lépe odolali skin-efektu.

Elektrický proud se nešíří jádrem elektrického vodiče a po povrchu vodiče a čím je vyšší frekvence tak tím intenzivněji je proud vlivem magnetického pole vytlačován do povrchu elektrického vodiče.